Hřbitov brankářů. Nová Philadelphia. Kolotoč. Existuje řada způsobů, jak popsat situaci v brankovišti Calgary Flames po odchodu legendárního gólmana Miikky Kiprusoffa v roce 2013. Mnohokrát už od té doby vzhlíželi fanoušci k některému z jeho následovníků a mínili, že je to „ten pravý“, ale zatím se žádného spasitele mezi tyčemi nedočkali.
Mohl by být konečně „tím pravým“ v brance Calgary po odchodu Miiky Kiprusoffa český gólman Dan Vladař? Nebo se stane jen „dalším v řadě“ během čekání na brankářského „spasitele“?
Fanoušci i vedení Calgary vkládali naděje do nejednoho muže s maskou. V následujících kapitolách najdete tucet gólmanů, kteří odchytali od ročníku 2012/13 v brance Flames aspoň 20 utkání za sezonu, a od nichž se očekávalo, že zvednou hozenou rukavici a stanou se absolutními a nezpochybnitelnými jedničkami mezi tyčemi. Budete moci porovnat, jak blízko či daleko k úspěchu v kanadském klubu byli.
Pokračování 2 / 13
Karri Rämö (Finsko) – 2013 až 2016
Karri Rämö byl prvním gólmanem, který měl zacelit díru po odchodu Miikky Kiprusoffa do sportovního důchodu. Během tří sezon, které strávil v Calgary, podával nesmírně konzistentní výkony. Odchytal 111 utkání, úspěšnost zákroků si držel kolem 91 % a průměr inkasovaných branek na zápas těsně nad 2,6.
Do play-off přivedl mužstvo pouze jednou, v ročníku 2014/15. Plameny tehdy vypadly ve druhém kole s Anaheimem. Po sezoně 2015/16 NHL opustil a už v ní nikdy neodehrál jediné střetnutí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 13
Reto Berra (Švýcarsko) – 2013 až 2014
Během první sezony po odchodu Miikky Kiprusoffa kryl záda Karrimu Ramovi švýcarský gólman Reto Berra. Pro dvojnásobného stříbrného medailistu z mistrovství světa to bylo první angažmá v NHL.
V Calgary podepsal roční smlouvu, odchytal 29 utkání s úspěšností zákroků 89,7 % a ještě než skončila sezona, byl vytrejdován do Colorada, kde působil do roku 2016. Následně si epizodně zachytal na Floridě a v Anaheimu. Od ročníku 2018/19 už je opět doma ve vlasti a hájí barvy celku Fribourg- Gottéron.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 13
Joey MacDonald (Kanada) – 2012 až 2014
Kanaďan Joey MacDonald byl v Calgary ještě během poslední sezony Miikky Kiprusoffa. Tehdy naskočil do 21 utkání a nevedl si vůbec zle. Jenže po odchodu finského fantoma na odpočinek už se mezi tyče moc nedostal.
Během sezony 2013/14 zvládl jen 11 duelů s úspěšností zákroků 89 %. Po tomto ročníku zamířil do Montrealu, ale v NHL už neodchytal žádné další střetnutí. Následně odešel do německého Schwenningeru, kde dvěma sezonami v německé nejvyšší soutěži uzavřel v roce 2017 aktivní kariéru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 13
Joni Ortio (Finsko) – 2013 až 2016
Fin Joni Ortio strávil v Calgary tři sezony, ale odchytal během nich jen 37 utkání. Nejvíc jich zvládl během ročníku 2015/16, kdy se objevil v brance dvaadvacetkrát.
Ortio rozhodně nebyl špatný gólman, ale nepatřil ani k těm nadprůměrným. To byl hlavní důvod, proč si nevybojoval víc času mezi tyčemi. V roce 2016 se s NHL rozloučil a zamířil do Švédska, kde hájil dva roky barvy celku Skellefteä. Další rok strávil v ruském Podolsku, posléze hrál v dresu ZSC Lion ve švýcarské lize, pak byl dva roky oporou Barysu v KHL a nyní už druhou sezonu obléká dres švédského klubu HV71.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 13
Jonas Hiller (Švýcarsko) – 2014 až 2016
To je „ten pravý“! Přesně tak to viděli fanoušci Calgary, když klub podepsal v roce 2014 smlouvu s gólmanem Jonasem Hillerem. Šikovný Švýcar měl za sebou sedm úspěšných sezon v Anaheimu a měl se stát nástupcem Miikky Kiprusoffa.
V kanadském klubu měl dvouletý kontrakt. V prvním ročníku odchytal 52 utkání s výbornou úspěšností zákroků 91,8 % a přivedl mužstvo do play-off. V něm Plameny padly s jeho předchozím zaměstnavatelem z Anaheimu ve druhém kole. V dalším ročníku už ale Hillerovi došla šťáva, podával jen podprůměrné výkony a následně zmizel ve Švýcarsku, kde od roku 2016 hájil barvy klubu Biel-Bienne, a v němž v roce 2020 ukončil kariéru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 13
Brian Elliott (Kanada) – 2016 až 2017
V roce 2016, když bylo jasné, že Jonas Hiller nebude tím vytouženým gólmanským spasitelem, se manažeři Calgary upnuli k Brianu Elliottovi. Zkušeného kanadského gólmana získali trejdem se St. Louis, kde strávil předchozích pět sezon a pokaždé odchytal přes třicet zápasů. Ještě předtím válel čtyři roky v Ottawě a epizodně v Coloradu.
Elliott byl však ze St. Louis zřejmě zvyklý na neprostupnější obranu. Za defenzívou Calgary občas hodně trpěl a jeho statistická čísla šla dolů. Přesto přivedl Flames do play-off, ale mužstvo po porážce 0:4 na zápasy s Anaheimem vyletělo už z prvního kola. Po sezoně zamířil jako volný hráč do Philadelphie, kde odchytal čtyři ročníky. Minulé dvě sezony byl hráčem Tampy Bay.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 13
Chad Johnson (Kanada) – 2016 až 2017
Brankářským souputníkem Briana Elliotta v Calgary byl během sezony 2016/17 jeho krajan Chad Johnson. Do kanadského klubu přišel jako volný hráč a podepsal roční smlouvu. V tu chvíli už měl za sebou angažmá v New Yorku Rangers, Phoenixu, Bostonu, New Yorku Islanders a Buffalu.
V Calgary zvládl během sezony 36 zápasů, zaznamenal 91 % úspěšnost zákroků a naskočil do jednoho střetnutí v play-off. Po vypršení kontraktu zmizel zpátky v Buffalu, pak byl hráčem Anaheimu, kde v roce 2019 ukončil kariéru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 13
Mike Smith (Kanada) – 2017 až 2019
Olympijský vítěz a mistr světa Mike Smith přišel v roce 2017 do Calgary jako ostřílený veterán po šesti sezonách v dresu Kojotů z Arizony. Flames získali tehdy pětatřicetiletého gólmana díky trejdu a převzali jeho smlouvu, která měla vypršet za dva roky.
Smith opravdu odchytal dva ročníky jako týmová jednička. Fanoušci však často spílali na jeho nekonzistentní výkony - jednou zachytal jako pánbůh, jindy naprosto vyhořel. V sezoně 2018/19 přivedl mužstvo do play-off, v něm však Calgary vyletěli už v prvním kole po porážce 1:4 na zápasy s Coloradem.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 13
Cam Talbot (Kanada) – 2019 až 2020
Pouze ve své premiérové sezoně v NHL (2013/14) odchytal kanadský gólman Cam Talbot méně utkání než v ročníku 2019/20, kdy působil v Calgary. Borec, který prožil největší část kariéry v Edmontonu, přišel do kanadského klubu v létě roku 2019 jako volný hráč a podepsal roční kontrakt. Stal se týmovou dvojkou a kryl záda Davidovi Rittichovi, ale podle statistických čísel českého muže s maskou zastínil.
Plameny stály o to, aby mistr světa z roku 2016 v klubu prodloužil smlouvu a zůstal, ale to se nestalo. Talbot se upsal Minnesotě, odkud se přes Ottawu dostal do svého současného působiště v Los Angeles.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 13
David Rittich (Česká republika) – 2016 až 2021
Když přišel do klubu v roce 2017 zkušený Mike Smith, spekulovalo se o tom, který z mladíků mu bude krýt záda. Ve hře byli Jon Gillies, Nick Schneider, Tyler Parsons a Mason McDonald. Všem ale vypálil rybník Čech David Rittich. V ročníku 2017/18 odchytal 21 utkání a v té následující už pětačtyřicet, což bylo o tři víc, než zvládl kanadský veterán.
Z Ritticha se stala brankářská jednička a v létě 2019 se dočkal nové dvouleté smlouvy. Když měl svůj den, byl naprosto famózní a nepřekonatelný. I díky tomu si vysloužil přezdívku „Big Save Dave“. Občas ale také svůj den neměl, takže míval trochu problém s konzistencí výkonů.
Navzdory tomu však v klubu věřili, že český brankář je opravdu konečně „tím pravým“. Nakonec ale manažeři zhodnotili, že tomu tak asi nebude a na jaře 2021 ho vyměnili do Toronta. Před aktuálním ročníkem podepsal roční smlouvu v Los Angeles.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 13
Jacob Markström (Švédsko) - 2020 až současnost
Přibližně před třinácti lety prorokovali experti švédskému brankáři Jacobu Markströmovi zářivou budoucnost a měl být příslibem lepších časů Floridy Panthers. V roce 2013 ho však z klubu po sérii katastrofálních výkonů vytrejdovali do Vancouveru, kde naskočil do čtyř utkání a byla to snad ještě větší havárie než v jeho předchozím působišti.
Až v sezoně 2015/16 se usadil jako dvojka v týmu Canucks a postupně si vybojoval pozici jedničky, protože podával konzistentní a nesmírně vyrovnané výkony. V létě 2020 se stal volným hráčem a o nabídky neměl nouzi. Nakonec si vybral tu, která přišla z Calgary a s Plameny podepsal šestiletý kontrakt.
Nejprve to vypadalo, že v kanadském klubu udělali výborný obchod. Především předminulý ročník ho zastihl ve fenomenální formě a byl dokonce finalistou v souboji o Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana. Čekalo se, že na jeho výkonech bude celek stát i v minulém ročníku, to se ale nestalo. Jeho výkonnostní propad byl obrovský a otevřel tak dveře k většímu počtu startů jeho českému parťákovi Danu Vladařovi.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 13
Dan Vladař (Česká republika) - 2021 až současnost
V minulých letech sahal Boston v draftech poměrně často po tuzemských hokejistech. V roce 2015 si Bruins vybrali ve třetím kole jako 75. hráče v celkovém pořadí Dana Vladaře.
Talentovaný brankář zazářil na mistrovství světa hráčů do 18 let v roce 2014, kde pomohl národnímu týmu ke stříbrným medailím, ale v zámoří působil především v celku Providence Bruins v nižší soutěži AHL. V Bostonu měl smlouvu do konce sezony 2022/23, ale ještě než ji stihl završit, byl v roce 2021 vytrejdován do Calgary. Během dvou sezon v kanadském klubu odchytal rovných padesát utkání a kryl záda týmové jedničce, kterou je Jacob Markström. S Plameny prodloužil kontrakt do roku 2025.
Foto: Profimedia.cz