Nejen čeští „kauflanďáci“ slyší na nejrůznější slevové akce a výprodeje. I fotbaloví manažeři v Premier League občas vsadí na hráče, kterému v jiném klubu končí smlouva a přestoupí zcela zadarmo. Někdy tak mohou získat kvalitního borce, jindy hořce spláčou nad výdělkem.
Od chvíle, kdy byl v roce 1995 soudně vyřešen „případ Bosman“, mohou fotbalisté, kterým vyprší kontrakt v jednom klubu, přestupovat ke konkurenci, aniž by za ně nový zaměstnavatel musel tomu předchozímu cokoli platit. Pokud tedy existuje něco jako „přestup bez rizika“, pak je to tento typ transferu. Někdy to ovšem skočí fiaskem a hráči, kteří přišli zadarmo, jsou vlastně drazí. Někteří manažeři v Premier League by o tom mohli povídat. V následujících kapitolách najdete deset nejméně povedených přestupů volných hráčů v historii anglické nejvyšší soutěže.
Pokračování 2 / 11
Andrej Voronin (Ukrajina)
Odkud: Bayer Leverkusen
Kam: Liverpool
Rok přestupu: 2007
Ukrajinský ofenzivní záložník či útočník Andrej Voronin měl být tahounem Liverpoolu. Reds mu nabídli k podpisu smlouvu v roce 2007, poté, co mu vypršel tříletý kontrakt v německém Leverkusenu, kde byl ofenzivní hvězdou. Z jeho angažmá na Anfiled Road se ale stala pro manažery a fanoušky noční můra.
Muž s copem pornohvězdy nastoupil během tří sezon jen do 27 ligových zápasů, ve kterých dal pět branek. V sezoně 2008/09 zamířil na hostování do berlínské Herthy a když v roce 2010 z ostrovů zmizel, v Liverpoolu si zhluboka oddechli a ještě si zamnuli ruce, protože za něho inkasovali od Dynama Moskva čtyři miliony liber.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 11
Milan Jovanovič (Srbsko)
Odkud: Standard Lutych
Kam: Liverpool
Rok přestupu: 2010
Srbský reprezentant Milan Jovanovič byl mezi roky 2006 až 2010 jednou z hvězd belgické nejvyšší soutěže. V tomto období dokázal nastřílet ve 116 ligových zápasech úctyhodných 52 gólů a v Liverpoolu nejspíš očekávali, že v podobném tempu bude pokračovat i po přestupu ze Standardu Lutych na Anfield Road. Jejich naděje se však nenaplnily.
Jovanovič nastoupil jen do deseti ligových zápasů, v nichž ani jednou nedokázal skórovat. Po jediné sezoně se vydal zpátky přes kanál La Manche a zakotvil v Anderlechtu, kde po dvou sezonách ukončil kariéru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 11
Marouane Chamakh (Maroko)
Odkud: Girondins Bordeaux
Kam: Arsenal
Rok přestupu: 2010
Útočník Marouane Chamakh se narodil ve Francii, ale reprezentoval Maroko. Zásadní část kariéry strávil v klubu Girondins Bordeaux, kde působil osm sezon mezi lety 2002 až 2010 a v roce 2009 dokonce pomohl klubu k mistrovskému titulu v Ligue 1. Pak jako volný hráč zamířil na své první zahraniční angažmá, ale skončilo to nevesele.
V první sezoně na Emirates Stadium ještě nastupoval celkem pravidelně a v 29 ligových zápasech nastřílel sedm branek, v té další už ale naskočil jen do 11 utkání – většinou jako náhradník – a zaznamenal jediný gól. V ročníku 2012/13 na podzim šanci nedostal a v lednovém přestupním termínu ho klub poslal na hostování do West Hamu. Po sezoně přestoupil do Crystal Palace.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 11
Milenko Ačimovič (Slovinsko)
Odkud: Červená Hvězda Bělehrad
Kam: Tottenham Hotspur
Rok přestupu: 2002
„Je to mladý hráč s mimořádnými schopnostmi a obrovským ofenzivním potenciálem. Jde o velký podpis pro klub,“ řekl manažer Glenn Hoddle v roce 2002 poté, co udělal Milenko Ačimovič autogram na smlouvě s Tottenhamem Hotspur. Bohužel pro Spurs se jeho slova nepotvrdila.
Slovinský ofenzivní záložník či útočník se během necelých dvou sezon dostal v Premier League jen sedmnáctkrát na hřiště a nedal ani jeden gól. V lednu roku 2004 bez velkého humbuku zamířil do francouzského Lille.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 11
José Bosingwa (Portugalsko)
Odkud: Chelsea
Kam: Queens Park Rangers
Rok přestupu: 2012
Portugalský reprezentační obránce José Bosingwa přišel v roce 2008 do Chelsea a v klubu strávil čtyři sezony, během nichž se radoval ze zisku anglického titulu i triumfu v Lize mistrů. Po sezoně 2011/12 se však vydal jako volný hráč do Queens Park Rangers, kde mu vypláceli týdenní gáži ve výši 65 tisíc liber.
Smlouvu uzavřel na tři roky, ale už po několika měsících se dostal do sporu s vedením klubu - odmítl sedět na lavičce v ligovém utkání proti Fulhamu a přišel o dvoutýdenní plat. Když Rangers na konci sezony sestoupili z Premier League, kamery zachytily Bosingwu, jak se při odchodu ze hřiště chechtá, čímž proti sobě popudil spoluhráče i fanoušky. O tři měsíce později klub po vzájemné dohodě opustil a zamířil do tureckého Trabzonsporu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 11
Micah Richards (Anglie)
Odkud: Manchester City
Kam: Aston Villa
Rok přestupu: 2015
Micah Richards debutoval v národním dresu, když mu bylo pouhých 18 let v roce 2006, díky čemuž se stal nejmladším reprezentačním obráncem v historii anglického fotbalu. Tehdy měl na kontě „teprve“ 23 zápasů v profesionálním klubu, ale trenér Steve McLaren byl přesvědčen o jeho kvalitách a obrovském potenciálu, proto věřil v jeho světlou budoucnost.
Jenže McLarenovy prognózy se ukázaly jako liché. Richards pak odehrál za Anglii už jen 13 zápasů. Poté, co byl zpočátku jedním z klíčových hráčů Manchesteru City, mezi lety 2012 a 2014 už odehrál v Premier League jen devět duelů. Protože v sezoně 2013/14 nastoupil pouze do dvou utkání, nemohl dostat ani zlatou medaili za titul v ligové soutěži.
Ročník 2014/15 strávil na hostování v italské Fiorentině a v létě roku 2015 se pokusil o restart kariéry v dresu Aston Villy, kam zamířil jako volný hráč. V birminghamském klubu z něho okamžitě udělali kapitána a dostal o hodně víc prostoru a času na hřišti než na Etihad Stadium, ale na konci sezony by možná raději seděl na lavičce Manchesteru City, protože Aston Villa se odporoučela do druhé nejvyšší soutěže. Během následujících tři sezon už si prakticky nekopl do balonu a pouze pobíral smluvní mzdu. V létě roku 2019 pak ukončil v 31 letech a značně obtloustlý kariéru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 11
Liam Miller (Irsko)
Odkud: Celtic Glasgow
Kam: Manchester United
Rok přestupu: 2004
Irský reprezentační záložník Liam Miller je odchovancem Celtiku Glasgow, kde také v roce 2000 odstartoval profesionální kariéru. A začal ji ve velkém stylu. O jeho podpis se ucházely velké kluby, nakonec ho ale v roce 2004 získal zadarmo Manchester United, kde se měl stát nástupcem svého krajana Roye Keana uprostřed pole. Velké naděje však nikdy nenaplnil.
V první sezoně na Old Trafford odehrál jen osm ligových utkání, v té následující pouze jediné a v listopadu roku 2005 byl vyexpedován na hostování do Leedsu. Po sezoně klub opustil a zamířil do Sunderlandu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 11
Claudio Pizarro (Peru)
Odkud: Bayern Mnichov
Kam: Chelsea
Rok přestupu: 2007
Kdybyste se zeptali anglických fanoušků, co si myslí o Claudiu Pizarrovi, nejspíš by na základě jeho účinkování v dresu londýnské Chelsea odpověděli, že to byl průměrný hráč. Měli by nejspíš pravdu, protože jeho angažmá na Stamford Bridge v letech 2007 až 2009 je vůbec nejhorším obdobím jeho kariéry. Během dvou sezon odehrál jen 32 zápasů a dal pouhé dva góly.
Kdybyste však stejnou otázku položili německým příznivcům (a především fanouškům Bayernu Mnichov a Werderu Brémy), mluvili by o peruánském forvardovi v superlativech. Právě v těchto klubech totiž před odchodem na ostrovy zářil a když se po nepovedené anglické epizodě vrátil zpět do vlasti, našel v Brémách opět někdejší famózní střeleckou formu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 11
Claudio Cacapa (Brazílie)
Odkud: Olympique Lyon
Kam: Newcastle United
Rok přestupu: 2007
Brazilský obránce Cacapa přišel do Newcastlu v létě roku 2007 jako volný hráč z francouzského Lyonu, kde byl kapitánem týmu. Snad proto mu United štědře popřáli ve smlouvě na platových podmínkách a týden co týden mu posílali na účet 40 tisíc liber.
Jak se později ukázalo, mzda tehdy už jednatřicetiletého stopera zdaleka neodpovídala tomu, co na hřišti předváděl. Postupem času vypadl i vinou zranění ze základní sestavy a nastupoval jen sporadicky. Během dvou sezon naskočil jen do 29 zápasů, většinu času však za královskou gáži proseděl na lavičce.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 11
Joe Cole (Anglie)
Odkud: Chelsea
Kam: Liverpool
Rok přestupu: 2010
Přestože ofenzivního záložníka Joea Colea kdysi přirovnal Steven Gerrard k Lionelu Messimu, a navzdory tomu, že s Chelsea vyhrál třikrát anglickou Premier League a dalších sedm trofejí, zůstane už navždycky fotbalistou, od kterého se čekalo mnohem víc. Na hráče s tak obdivuhodným talentem, jaký dostal Cole do vínku, toho vlastně ani tak moc nedokázal.
Největší zklamání z jeho výkonů asi prožívali fanoušci anglické reprezentace, v níž prakticky nedokázal zhodnotit své výjimečné tvořivé schopnosti. V seniorském týmu Albionu si odbyl debut když mu bylo pouhých 20 let a tehdy se na jeho adresu pěly ódy o tom, že jednou povede národní tým k velkým úspěchům. Nikdy však nebyl schopen naplnit míru očekávání, kterou do něho lidé vkládali.
Podobně ho vnímají i příznivci Liverpoolu, kam přišel v roce 2010 jako volný hráč ze Stamford Bridge. V klubu zažil tři trenéry, ale ani jednoho z nich nedokázal přesvědčit o tom, aby mu dal větší šanci. Jeho angažmá předznamenal už první zápas v dresu Reds, když vyfasoval červenou kartu v souboji s Arsenalem. Na Anfield Road zvládl odehrál 26 ligových zápasů, v nichž dal tři góly. Sezonu 2011/12 strávil na hostování ve francouzském Lille. V lednu roku 2013 přestoupil do West Hamu.
Foto: Profimedia.cz