Hokej je týmová hra a sebelepší hráč by byl ničím bez svých spoluhráčů. Když se však sejdou tři výjimeční útočníci v jedné formaci, mohou vytvořit nezapomenutelné trio.
Legendární trio ve složení Reggie Leach, Bobby Clarke a Bill Barber patřilo k nejlepším útočným formacím v historii NHL. (Foto: Profimedia.cz)
Někdy jde o trenérskou alchymii a intuici, jindy o naprostou náhodu. Občas se totiž stane, že se k sobě na ledě dostanou do jedné lajny tři hráči, kteří stvoří fenomenální útok. V historii NHL bychom takových řad našli pěknou řádku. V následujících kapitolách najdete sedm formací, o kterých dodnes mluví experti i fanoušci s úctou a respektem.
Pokračování 2 / 8
Legie zkázy (The Legion of Doom) - John LeClair, Eric Lindros, Mikael Renberg
Říkalo se jim Legie zkázy. Když na led vlétla philadelphská letka ve složení John LeClair, Eric Lindros a Mikael Renberg, protihráči byli ve zvýšené pohotovosti. Šlo totiž o urostlé, tvrdé, mimořádně talentované a nesmírně efektivní hokejisty.
Útok byl vytvořen v sezoně 1994/95, kterou zkrátila výluka NHL a kdy Flyers získali z Montrealu Johna LeClaira. Když k němu kouč Terry Murray postavil talentovaného Lindrose s Renbergem, sám netušil, jak fantasticky si budou rozumět. Během prvních 37 zápasů, které spolu odehráli, Philadelphia ztratila jen tři zápasy. Legie zkázy vyprodukovala 80 gólů a 96 asistencí, Lindros vyhrál Hart a Pearson Trophy.
V další sezoně byla Legie opět nezastavitelná – nastřílela 121 gólů a přidala 134 asistencí. V roce 1997 dotáhla Philadelphii do finále Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 8
GAG line (Goal a Game Line) - Vic Hadfield, Jean Ratelle, Rod Gilbert
Přezdívalo se jim „GAG line“ a rozhodně nebyli k smíchu. Ve středu útoku New Yorku Rangers hrál Jean Ratelle, Rod Gilbert pendloval na pravém křídle a nalevo jezdil kapitán týmu Vic Hadfield.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století nebylo v NHL nebezpečnějšího útoku. Řada spolu hrála až do roku 1974, kdy byl Hadfield vytrejdován do Pittsburghu, a přivedla mužstvo do finále Stanley Cupu. Na pohár pro vítěze si však nesáhli. Gilbert dodnes drží klubový rekord v počtu nasbíraných kanadských bodů (1021, z toho 406 za vstřelené branky). Jeho dres s číslem 7 visí u stropu Madison Square Garden.
Pokračování 4 / 8
Triple Crown Line – Dave Taylor, Charlie Simmer, Marcel Dionne
Dave Taylor, Charlie Simmer, Marcel Dionne – co jméno, to hokejová celebrita. Tihle borci tvořili v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století formaci, která naháněla obranám v celé NHL hrůzu. Trio Los Angeles Kings dostalo přezdívku „Triple Crown Line“ a bezpochyby patřilo k nejlepším formacím, které se kdy v soutěži objevily.
Všichni tři si dokázali mezi mantinely náramně vyhovět a góly stříleli s nesnesitelnou lehkostí a potěšením. „Byla to chemie. Nikdo z nás neměl velké ego a každý každého dokázal upřímně pochválit,“ prozradil jednou Marcel Dionne tajemství úspěchu.
Od doby, kdy tihle tři začali hrát spolu, se z podprůměrného týmu stal jeden z nejlepších mančaftů v lize. V sezoně 1980/81 Kings málem skončili na čele Norrisovy divize. Přestože mužstvo nemělo dobrou obranu, díky fantastické ofenzívě - a především zásluhou Triple Crown Line - se mohlo měřit s nejlepšími celky. Ve zmíněné sezoně se všichni tři spoluhráči z tohoto útoku dostali v kanadském bodování přes sto bodů. Do té doby se to žádné formaci v NHL nepodařilo.
Pokračování 5 / 8
Trio Grande Line – Clark Gillies, Bryan Trottier, Mike Bossy
Kdybychom hledali klíčové hráče dynastie New Yorku Islanders, která na začátku osmdesátých let minulého století vyhrála čtyřikrát v řadě Stanley Cup, našli bychom je v jedné útočné lajně. Clark Gillies, Bryan Trottier a Mike Bossy byli možná nejdynamičtější formací, která se kdy proháněla po ledě v NHL.
Bossy byl fenomenálním kanonýrem, který dokázal za sezonu nasázet soupeřům přes 60 branek – podařilo se mu to pětkrát během kariéry. Ve čtyřech dalších ročnících se dostal přes metu 50 gólů a sedmkrát zaznamenal v základní části přes sto kanadských bodů.
O nic horší nebyl ani jeho spoluhráč Trottier, který se dostal přes stobodovou hranici šestkrát a pětkrát nastřílel aspoň 40 gólů. Třetí do party - Clark Gillies - je důkazem, že i prvotřídní rváč může být skvělým hokejistou. Kromě excelentních hokejových schopností to byl vyhlášený a nekompromisní ochránce svých spoluhráčů.
Pokračování 6 / 8
Francouzská spojka (French Connection) – Gilbert Perreault, Rick Martin, Rene Robert
Slavný film Francouzská spojka s Genem Hackmanem v hlavní roli dal jméno formaci Buffala Sabres složené ze tří frankofonních Kanaďanů. Gilbert Perreault, Rick Martin a Rene Robert byli rodáky z Quebecu a tvořili tzv. French Connection, tedy řadu, která spolu válela v NHL mezi lety 1972 až 1979.
Tato lajna byla ve své éře v NHL tak dominantní, až je s podivem, že společně nikdy nedosáhla na Stanley Cup. Hlavní postavou útoku byl Perreault, kterého si Sabres vybrali v roce 1970 jako prvního hráče v draftu. Byl to vynikající bruslař, skvělý střelec i chytrý nahrávač. Nebýt jeho plaché povahy, mohl být největší celebritou tehdejší doby.
Martin byl střelcem se zabijáckým instinktem na góly, Robert zase proslul svou bleskovou rychlostí a smrtelně nebezpečnou střelou. Všichni tři si na ledě skvěle rozuměl a těžil z toho celý tým. Dnes visí dresy s jejich čísly pod stropem arény Buffala Sabres.
Pokračování 7 / 8
Punch Line – Hector „Toe“ Blake, Elmer Lach, Maurice Richard
Pokud vám nic neříkají tahle jména, pak toho o hokeji nejspíš moc nevíte. Toe Blake byl spolu s Elmerem Lachem a Mauricem Richardem součástí jednoho z nejlepších útoků všech dob. Členové „Punch Line“, jak se jim přezdívalo, skončili v kanadském bodování základní části soutěže v sezoně 1944/45 na prvních třech místech.
Punch Line spolu hrála pět let a přivedla Montreal Canadiens ke dvěma výhrám Stanley Cupu. Právě tito borci připravili půdu pro pozdější nadvládu Habs v NHL.
Pokračování 8 / 8
Production Line – Sid Abel, Gordie Howe, Ted Lindsay
V roce 1950 vyhrál Detroit Red Wings Stanley Cup a trojice Gordie Howe, Ted Lindsay a Sid Abel skončila v kanadském bodování na prvních třech místech, což je výkon, který dosud žádné jiné útočné trio v NHL nezopakovalo. O dva roky později pomohla tato trojka Rudým křídlům k dalšímu Stanley Cupu a zanechala trvalou stopu v dějinách nejslavnější hokejové soutěže na světě.
Trio, které spolu hrálo šest let, dostalo přezdívku „Production Line“, jež vycházela z toho, že působilo v průmyslovém Detroitu, mětsě proslulém výrobou automobilů. Abel se svými spoluhráči zaznamenal dvě nejproduktivnější sezony v kariéře, Howe dvakrát vyhrál kanadské bodování soutěže a Lindsay nastřílel v každé ze společných sezon minimálně dvacet gólů. Podle mnohých odborníků v NHL nikdy nehrála obávanější formace. Všichni její členové jsou už po zásluze dávno členy Hokejové síně slávy.