Už je to hodně blízko. V mnohých klubech v NHL spřádají plány, které se týkají trhu s neomezenými volnými hráči, který se otevře na začátku července. Hodně poptávaným zbožím budou kvalitní pravá křídla.
Pokud se rychle nedohodnou na nové smlouvě, budou mít od 1. července status volného agenta. Řeč je o pravých křídlech, jež by chtěl mít v týmu (skoro) každý trenér v NHL. Letos by mohly být na tomto postu k ulovení pořádně velké ryby. Pětici těch největších – mezi nimiž jsou i tří české štiky - najdete v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 6
5. Aleš Hemský (Česká republika)
Kde jsou ty časy, kdy Aleš Hemský patřil v dresu Edmontonu mezi nejrespektovanější hokejisty v NHL. Když v roce 2014 odcházel do Ottawy, čekal, že si polepší a bude konečně bojovat o Stanley Cup. I když v barvách Senátorů odváděl kvalitní výkony, po sezoně 2013/14 jako volný hráč podepsal tříletou smlouvu v Dallasu.
V texaském klubu jako by na Hemského sedlo prokletí. Už to najednou nebyl ten excelentní hokejista, jakým býval kdysi. Nedostával na ledě tolik prostoru a času, a zapadl do průměru. Před začátkem uplynulého ročníku měl navíc zatracenou smůlu – v utkání reprezentace na Světovém poháru utrpěl zranění kyčle, které ho vyřadilo ze hry téměř až do konce základní části sezony.
Jaký bude jeho osud, to je ve hvězdách. Ve 33 letech je však stále ještě poměrně perspektivním hráčem, který má navíc bohaté a cenné zkušenosti. Nikdo by se tedy neměl moc divit, kdyby v příští sezoně na ledě opět zářil. Otázkou je, kde bude hrát.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 6
4. Radim Vrbata (Česká republika)
Návrat ztraceného syna – i tak by se dal nazvat loňský podpis smlouvy Radima Vrbaty v Arizoně. Byl to ale návrat podmíněný, protože klub, v němž v minulosti strávil šest povedených sezon, mu předložil jen roční kontakt v hodnotě pouhého milionu dolarů.
Šestatřicetiletý veterán však chytil po nepovedeném ročníku ve Vancouveru svou šanci pořádně za pačesy a ve staronovém klubu patřil k největším tahounům. V 81 zápasech posbíral 55 bodů za 20 branek a 35 asistencí, a byl suverénně nejproduktivnějším hráčem týmu. Během těchto duelů vyslal na branky soupeřů 233 střel, což ho řadí do elitní třicítky nejčastěji střílejících útočníků v NHL.
Vrbata je nesmírně platný v přesilových hrách, v nichž zaznamenal 15 bodů (4+11). V lepším mužstvu s kvalitnějšími spoluhráči by mohly jeho výkony vyrůst ještě o úroveň výš. Vzhledem k tomu, že se v Arizoně nejspíš budou chtít zbavit veteránů, je jeho odchod dost pravděpodobný. Že by mu někde nenabídli novou smlouvu pro příští léta, je téměř nemožné.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 6
3. Jaromír Jágr (Česká republika)
Když Jaromír Jágr v roce 2008 opustil New York Rangers a zamířil do ruského Avangardu Omsk, rozloučili se v NHL s jednou z největších person soutěže, sečetli statistická data z jeho kariéry a plánovali, že jej brzy uvedou do Hokejové síně slávy. Pětinásobný vítěz bodování základní části a nejlepší Evropan v historii NHL však zase jednou všechny překvapil a o tři roky později se vrátil zpět.
Téměř ve všech statistikách soutěže patří Jágr do nejlepší desítky. Nebýt odchodu do KHL, mohl v historických tabulkách figurovat ještě výš. I tak je úžasné, kam to kladenský odchovanec dotáhl. Ve sbírce má dva prsteny pro vítěze Stanley Cupu, zlato z olympiády i ze světového šampionátu.
V nejlepších dobách byl nezastavitelný. Prakticky nešel odstavit od puku a z obránců často dělal jen statisty, kteří sledovali jeho exhibici. S Mariem Lemieuxem vytvořil v Pittsburghu jednu z nejúchvatnějších hokejových dvojic v dějinách. I když už v 45 letech postrádá někdejší rychlost a dynamiku, pořád je to fantastický hráč. Co mu schází na výbušnosti, kompenzuje nesmírně šikovnýma rukama. Pokud bude mít chuť hrát i v příštím ročníku, určitě se najde klub, který mu nabídne smlouvu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 6
2. Justin Williams (Kanada)
Ze všech pravých křídel v tomto výběru by si Justin Williams nejvíc zasloužil novou víceletou smlouvu, a to navzdory faktu, že je mu už 35 let. I když jsou manažeři v případě borců, jimž táhne na čtyřicítku, dost opatrní, v případě tohoto kanadského útočníka by mohli mít celkem klidné spaní. Jeho druhé jméno je totiž „Konzistence“.
Trojnásobný vítěz Stanley Cupu (2006, 2012 a 2014) strávil uplynulé dvě sezony ve Washingtonu, kde navázal na skvělé výkony z Los Angeles. Během těchto dvou let v dresu Capitals nastřádal do statistik rovných sto bodů a v plus/mínus bodování měl v součtu 29 kladných bodů. Je to spolehlivý pracant, který má spoustu nesmírně cenných zkušeností. Ve Washingtonu by byli blázni, kdyby mu nenabídli nový kontrakt, ale pokud tak neučiní, najde se zcela jistě řada jiných zájemců.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 6
1. Alexandr Radulov (Rusko)
Mezi lety 2006 až 2008 odehrál ruský forvard Alexandr Radulov dvě sezony v NHL a dal jasně najevo, že je skvělým hokejistou. Měl však poněkud problémovou povahu. Následující tři roky strávil v Kontinentální hokejové lize, kde hájil barvy Ufy a na konci sezony 2011/12 se opět vrátil do Nashvillu. Zvládl devět zápasů v základní části a osm utkání v play-off, a opět se odporoučel do Ruska, kde v uplynulých čtyřech ročnících oblékal dres CSKA Moskva.
Před startem uplynulé sezony se však vrátil do zámoří a upsal se na rok Montrealu za plat 5,75 milionu dolarů. S hrou třicetiletého útočníka museli být v kanadském klubu spokojení, protože v 76 zápasech zaznamenal 54 bodů (18+36), otázkou ale je, zda se obě strany dohodnou na novém kontraktu. Ruský hokejista totiž požaduje šestiletou smlouvu s ročním platem sedm milionů dolarů, a to se zdá manažerům Canadiens moc. I kdyby k dohodě nedošlo, Radulov bude na trhu s volnými hráči nesmírně žádaným zbožím.
Foto: Profimedia.cz