Včera se definitivně rozloučil s fotbalovou kariérou poslední dosud aktivní mistr světa z roku 1998 – Francouz Robert Pires. Učinil tak ve věku 42 let, přestože poslední soutěžní zápas odehrál v listopadu roku 2014. Po trávnících už ale neběhá ani moc světových šampionů z let 2002 a 2006.
Co je to jedenáct let v lidském životě? A co je to jedenáct let v životě profesionálního fotbalisty? V prvním případě to je zcela relativní záležitost, v tom druhém to bezpochyby je velká část sportovní kariéry.
Přesně před jedenácti lety hostilo světový šampionát Německo. Turnaj vyvrcholil nezapomenutelným soubojem Italů s Francouzi, v němž byl smutným hrdinou Zinedine Zidane, který sice otevřel z penalty skóre utkání, ale po „hlavičce“ do hrudi Itala Marca Materazziho (který se postaral ještě v první půli o vyrovnávací gól) se v prodloužení odporoučel předčasně do sprch. O mistrovském týmu rozhodoval nakonec penaltový rozstřel, z něhož vzešli jako noví šampioni hráči z Apeninského poloostrova.
Vše výše zmíněné je historie, kterou si pamatuje z vítězného týmu už jen kvarteto fotbalistů, kteří si zahráli finále, nepověsili dosud kopačky na hřebík a neužívají si sportovního důchodu. O koho jde, jakou roli hráli ve finálovém střetnutí a jak se až dodnes ubírala jejich kariéra, na to odpovídají následující kapitoly.
Pokračování 2 / 5
Gianluigi Buffon (39 let) – Juventus Turín
V době konání světového šampionátu v Německu bylo Gianluigimu Buffonovi 28 let a patřil mezi největší brankářská esa na světě. Ve slavném finále inkasoval jen góly z penalt. V řádné hrací době to bylo z pokutového kopu, který zahrával Zinedine Zidane a čtyřikrát se pak dostal balon za jeho záda v závěrečném rozstřelu. Jediným Francouzem, který tehdy svůj pokus neproměnil, a rozhodl tak o výhře Italů, byl David Trezegeaut, jenž poslal míč mimo tyče.
Stejně jako před 11 lety i dnes je Buffon gólmanem Juventusu Turín. V Itálii je považován za nejlepšího brankáře všech dob. Mnozí ho staví dokonce nad legendárního Dina Zoffa. Dodnes je jediným gólmanem, který získal ocenění UEFA pro nejlepšího klubového hráče roku, což je v současnosti cena pro nejlepšího fotbalistu hrajícího na evropském kontinentě.
Buffon stále těží z vynikající kondice, v brance je agilní a perfektně umí číst hru. Málokterý gólman předváděl během celé kariéry tak konzistentní výkony jako on. Drží přestupní rekord jako nejdražší brankář, jakého kdy koupil Juventus Turín. Kromě titulu mistra světa desetkrát vyhrál italskou Serii A, třikrát se stal nejlepším evropským gólmanem. V roce 2006 skončil v anketě Zlatý míč na druhém místě.
Ve věku 39 let je sice už na sklonku kariéry a možná není tak rychlý jako kdysi, má však moře zkušeností, které dokáže bezezbytku využívat. Jeho neuvěřitelných 168 utkání v reprezentačním dresu Itálie (premiéru si odbyl v roce 1997) bude asi těžko někdo překonávat.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 5
Andrea Pirlo (38 let) – New York City
Na světový šampionát v roce 2006 odjížděl záložník Andrea Pirlo jako hráč AC Milán, kde strávil nejdelší část kariéry. Na San Siru působil od roku 2001 a opustil jej o deset let později, kdy zamířil zadarmo jako volný hráč do Juventusu. Na turnaji v Německu byl v nejlepším fotbalovém věku – bylo mu čerstvě sedmadvacet let, měl dostatek zkušeností a patřil k nejtvořivějším středopolařům na světě.
Do finálového utkání nastoupil v základní sestavě a odehrál nejen celé prodloužení, ale absolvoval i penaltovou loterii. Míč si na značku pokutového kopu položil jako první hráč a svůj pokus neomylně proměnil, čímž položil základ ke konečnému italskému vítězství. Oprávněně byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu.
Titul mistra světa je sice největším, ale zdaleka ne jediným výrazným úspěchem ve fotbalové kariéře charismatického hráče. Už v roce 2000 se podílel na triumfu italské reprezentace na mistrovství Evropy hráčů do 21 let a o čtyři roky později se zasloužil o bronzové medaile z olympiády.
Na Euru v roce 2012 přivedl Squadru Azzuru do finále. Ve sbírce má šest italských titulů (dvakrát s AC Milán a čtyřikrát s Juventusem), dvakrát vyhrál Ligu mistrů a pohár Copa Italia a v roce 2007 triumfoval s milánským velkoklubem na mistrovství světa klubů. Momentálně dohrává kariéru v americké MLS v dresu New Yorku City.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 5
Daniele De Rossi (33 let) – AS Řím
Není to náhoda, že je Daniele De Rossi jedním z nejlépe placených hráčů v italské Serii A. Třiatřicetiletý záložník je komplexním fotbalistou, který má všechno, co má moderní hráč mít – skvělou techniku, rychlost, kreativní myšlení, přehled a cit pro přihrávku. Kromě toho je houževnatým bojovníkem a hodně dobrým střelcem z větších vzdáleností.
Občas to s nasazením možná přehání a bývá kritizován na příliš tvrdou hru a zbytečné sbírání žlutých karet. Trenéři si však hodně cení jeho vyspělých taktických schopností, díky nimž dokáže dirigovat tým. Navíc je to univerzál, který může hrát prakticky na jakémkoli postu ve středové řadě a dokonce i v obraně. De Rossi se netají obdivem k Franku Lampardovi a Stevenu Gerrardovi.
V roce 2006 však byl teprve dvaadvacetiletým talentovaným – a horlivým – mladíkem. Ve druhém střetnutí na šampionátu v Německu totiž loktem srazil k zemi Američana Briana McBridea, jemuž způsobil krvavou tržnou ránu na hlavě, dostal červenou kartu a následně nesměl čtyři zápasy hrát.
Trest mu vypršel před finálovým soubojem s Francií, do něhož naskočil jako střídající hráč až v 61. minutě, když vystřídal spoluhráče s AS Řím Francesca Tottiho, a stal se nejmladším hráčem italského týmu, který byl na hřišti. V penaltovém rozstřelu dostal od trenéra důvěru a kopal jako třetí, poté, co svoje pokusy proměnili Pirlo a Materazzi. Ani De Rossi se nemýlil a přispěl tak ke konečnému vítězství.
Dodnes stačil v italské reprezentaci odehrát 113 zápasů, ve kterých nastřílel 21 branek. Kromě titulu světového šampiona z Německa se stal v roce 2004 také mistrem Evropy na turnaji hráčů do 21 let, má stříbro z Eura v roce 2012 a bronzovou medaili z olympiády v roce 2004. V roce 2010 byl zvolen nejlepším italským sportovcem roku.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 5
Francesco Totti (40 let) – bez angažmá
Italský fotbalista Francesco Totti je synonymem sportovní věrnosti. Od roku 1992 byl až do konce současné sezony stále hráčem AS Řím. Byť už toho v posledních dvou letech moc nenahrál, když se dostal na hřiště, i v pokročilém věku uměl být platným hráčem.
Totti je nejstarším střelcem gólu v historii Ligy mistrů a ještě před pár dny byl také nejdéle hrajícím hráčem v jednom klubu ze všech aktivních fotbalistů na světě. V AS Řím odkroutil 25 sezon. I když je momentálně bez angažmá, hráčskou kariéru oficiálně stále neukončil, takže v tomto výběru figuruje také.
Ve finále mistrovství světa v Německu nastoupil před jedenácti lety v základní sestavě a odehrál 61 minut. Pak trenér Marcello Lippi sáhl k dvojitému střídání – ze hřiště kromě Tottiho stáhl Perrottu a místo nich poslal na trávník De Rossiho a Iaquinta.
Ve výčtu Tottiho fotbalových úspěchů se kromě zlata z mistrovství světa skvěje také titul šampiona z mistrovství Evropy hráčů do 21 let z roku 1996, triumf v Serii A z roku 2001, dvě vítězství v poháru Copa Italia a pěkná řada individuálních ocenění. Mimo jiné skončil v roce 2001 v anketě Zlatý míč na pátém místě, pětkrát se stal nejlepším italským fotbalistou Serie A a na Euru v roce 2000 byl vyhlášen nejlepším hráčem finálového utkání a dostal se do All-Star týmu šampionátu.
Foto: Profimedia.cz