V každém přestupním termínu v NHL se mluví a píše o nějakém gigantickém obchodu, v němž má figurovat jméno některé superhvězdy. Bublina však nakonec často splaskne. V následujících kapitolách najdete čtyři velké trejdy z minulosti, které už byly málem hotové, ale nakonec se neuskutečnily. Nebylo to poprvé a určitě ani naposled.
1995: Steve Yzerman ↔ Alexej Jašin (Detroit Red Wings ↔ Ottawa Senators)
Steve Yzerman je legendou Detroitu Red Wings a asi nikdo si nedovede představit, že by hrál během kariéry v NHL v jiném klubu. V dresu Rudých křídel strávil dlouhých 22 sezon, ale mohlo jich být o hodně méně.
Yzerman byl skvělý hráč, ale nebyl schopen přivést ambiciozní Detroit ke Stanley Cupu. V polovině devadesátých let to vypadalo, že potřebuje nový impuls, a tak kluboví manažeři začali pracovat na jeho trejdu. Ochotného partnera našli v Ottawě.
ŽEBŘÍČEK: Hokejoví titáni aneb 10 nejlepších centrů v historii NHL
Dohoda byla údajně postavena na výměně Yzermana za mladého ruského centra Alexeje Jašina a i když by to dnes většina tehdejších fanoušků Detroitu popřela, podle dobového tisku jim to tenkrát znělo jako „fantastický nápad.“ Všechno už bylo téměř dojednáno, nakonec ale do věci vstoupili majitelé klubu a Yzermanův odchod zatrhli.
Steve Yzerman tedy pokračoval v Detroitu a než se v roce 2006 rozloučil s profesionálním hokejem, přivedl tým ke třem Stanley Cupům, zatímco Jašin se stal jedním nejvíce nenáviděných hráčů Ottawy Senators a v kanadském klubu byli rádi, když se ho v roce 2001 zbavili a našel se zájemce (New York Islanders), který si toto břemeno připoutal na krk. Ostrované s někdejším forvardem podepsali jednu z nejhorších dlouhodobých smluv v historii NHL, díky níž si Jašin během osmi let, když už v NHL neodehrál jediné utkání, přišel na 2,2 miliony dolarů ročně…
2003: Corey Perry ↔ Mike Comrie (Anaheim Ducks ↔ Edmonton Oilers)
Fanoušci Edmontonu asi ještě dnes smutně pláčou nad faktem, že v roce 2003 nedošlo k trejdu, v němž figuroval jejich centr Mike Comrie. Tehdy třiadvacetiletý mladík měl za sebou parádní sezonu 2001/02, v níž odehrál všech 82 zápasů a nasbíral úctyhodných 60 bodů (33+27). Talentovaný hokejista, jemuž měl vypršet kontrakt, čekal na dohodu o nové smlouvě, nebo na výměnu jinam.
Podle informací z médií dostali manažeři Edmontonu zajímavou nabídku z Anaheimu. Kačeři nabízeli za Comrieho výběr v prvním kole draftu a k tomu jakéhosi teenagera Coreyho Perryho, který teprve čekal na svou premiéru v NHL. Generální manažer Oilers Kevin Lowe však chtěl na trejdu vydělat a tak podmínil odchod Comrieho z kanadského klubu tím, že se bude muset vykoupit. Z obchodu nakonec sešlo a Perry zůstal „majetkem“ Anaheimu.
Pracháči. Nejlépe placení hokejisté z každého týmu v NHL v sezoně 2016/17
Osudy obou hráčů se v dalších letech nemohly víc lišit. Zatímco Perry se stal jednou z největších hvězd NHL a v roce 2011 získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže, s kariérou Mika Comrieho to šlo z kopce.
Poté, co ztroskotala výměna s Anaheimem, vytrejdoval ho Edmonton s Philadelphií za výběr v prvním kole draftu a dvacetiletého obránce Jeffa Woywitku. V dresu Flyers však Comrie vydržel jen pár měsíců a putoval do Phoenixu. Do roku 2011, kdy v pouhých 31 letech ukončil kariéru, se pak stěhoval ještě pětkrát.
Foto: Profimedia.cz
2007: Pavel Dacjuk ↔ Scott Gomez (Detroit Red Wings ↔ New Jersey Devils)
Více než deset let poté, co v Detroitu málem vyměnili Steva Yzermana za Alexeje Jašina, uvažovali kluboví manažeři o dalším megatrejdu. V roce 2007 připravovali výměnu ruského forvarda Pavla Dacjuka, jemuž po sezoně končila smlouva a jednání o novém kontraktu ustrnuly na mrtvém bodě. Raději než ztratit Dacjuka v létě zadarmo, chtěli ho Red Wings vyměnit. Konkrétně za Scotta Gomeze s New Jersey Devils.
Co se týče produktivity v sezoně 2005/06, šlo o hráče stejného kalibru. Dacjuk nasbíral 87 kanadských bodů (28+59), Gomez jich měl na kontě 84 (33+51). Oba hokejisté byli v podobném věku (Dacjuk byl jen o rok starší) a oba byli nejen skvělí ve hře dopředu, ale také v defenzivní činnosti. Dokonce ani jejich smluvní požadavky se moc nelišily. Vlastně to od začátku nedávalo žádný smysl, snad proto z téměř dojednaného obchodu sešlo.
Z bekhendu do forhendu. Tohle by si měl hokejista Dacjuk nechat patentovat
Při zpětném pohledu lze říct, že v Detroitu se vyhnuli kulce, kterou sami vystřelili. Dacjuk totiž nakonec prodloužil v klubu smlouvu a jeho hra se dostala na daleko vyšší úroveň. Ve dvou sezonách (2007 – 2009) dokázal nasbírat v základní části soutěže 97 kanadských bodů, stal se tahounem týmu a třikrát v řadě vyhrál Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka. Až do konce sezony 2015/16 byl pro Detroit nepostradatelným hráčem.
Gomez po sezoně podepsal sedmiletou smlouvu v New Yorku Rangers za 51,5 milionu dolarů. Tento kontrakt je všeobecně vnímán jako jeden z nejhorších v historii NHL, jelikož Gomezovy výkony šly rychle dolů a Jezdci byli rádi, když ho v roce 2009 i s nevýhodnou smlouvou vyexpedovali do Montrealu.
Foto: Profimedia.cz
2008: Jeff Carter ↔ Tomáš Kaberle (Philadelphia Flyers ↔ Toronto Maple Leafs)
V roce 2008 zažívali fanoušci Toronta tragickou sezonu. Mužstvo předvádělo nudný hokej a dlouho před koncem základní části bylo zřejmé, že si v play-off nezahraje. I ti nejvěrnější příznivci klubu začínali volat po přestavbě týmu.
Byl tu však malý zádrhel. Kvůli politice bývalého generálního manažera Johna Fergusona měl téměř každý kvalitní hráč ve smlouvě doložku o nemožnosti výměny. Nový generální manažer Cliff Fletcher měl svázané ruce, protože hokejisté, kteří by byli obchodovatelní, trvali na tom, že chtějí zůstat v Torontu. Přesto se jeden trejd rýsoval. Figuroval v něm český obránce Tomáš Kaberle, za něhož měl kanadský klub získat útočníka Jeffa Cartera z Philadelphie.
V té době bylo Carterovi 23 let a hrál třetí sezonu v NHL. Byl to tehdy mírně nadprůměrný hokejista a nikdo nepředpokládal, že by jeho výkony měly rapidně růst nahoru. Trejd už byl označován za hotovou věc, byl však nutný Kaberleho souhlas. Český bek ale výměnu odmítl a bylo po obchodu.
ŽEBŘÍČEK: 10 nejlepších českých obránců v historii NHL
Toronto tak přišlo o hráče, který už v následující sezoně výkonnostně explodoval a dokázal nastřílet v základní části 46 branek. V dalších dvou ročnících se Carter pokaždé dostal přes třicet gólů. Z Philadelphie odešel v roce 2011 do Columbusu, kde však odehrál jen 39 zápasů a zamířil do Los Angeles, kde byl klíčovým hráčem týmu, který dokázal vybojovat dvakrát Stanley Cup.
Tomáš Kaberle opustil Toronto v sezoně 2010/11 a od té doby už to s ním šlo v NHL z kopce. Vystřídal tři kluby a i když se ještě na podzim roku 2014 pokoušel o návrat, jeho kariéra v zámoří byla uzavřená.
Foto: Profimedia.cz