Každý sportovní klub má své oslavované hrdiny, hráče, kteří se nesmazatelně zapsali do historie i povědomí fanoušků a stali se nesmrtelnými. A nemusí to být zrovna oddíl, který má slavnou stoletou tradici.
Klub San Jose Sharks působí v NHL „teprve“ něco málo přes třicet let. Ve srovnání s Montrealem Canadiens či New Yorkem Rangers to není zase tak dlouhá doba, ale i během tohoto času se v dresu Žraloků protočily stovky hráčů. Na většinu z nich se zapomnělo a zůstalo po nich jen jméno v archivech a klubových kronikách, na jiné se dodnes s hrdostí vzpomíná.
V následujících kapitolách najdete 13 hokejistů, kteří oblékali (či oblékají) dres se žralokem překusujícím hokejku na hrudi, a patří mezi nejzářivější legendy v dějinách klubu.
Pokračování 2 / 14
13. Marc-Édouard Vlasic
Kdybychom měli soudit jen podle statistických čísel, kanadský obránce Marc-Édouard Vlasic by nás asi nijak zvlášť neohromil. San Jose ho draftovalo v roce 2005 jako 35. hráče v celkovém pořadí a v NHL působí od sezony 2006/07. Pouze třikrát se dostal během základní části soutěže přes 30 bodů, ale jeho hodnota nikdy nespočívala v produktivitě, ale v nesmírně konzistentních výkonech, které ho dostaly nejen do sestavy olympijského výběru Kanady, jenž vybojoval na hrách v Soči zlaté medaile, ale také do nominace na poslední Světový pohár. To už dost jasně vypovídá o jeho kvalitách.
Jeho obrovskou devizou je také minimální náchylnost ke zraněním. Bývalý generální manažer San Jose Doug Wilson kdysi prohlásil, že Vlasic je „železným mužem“, jedním z nejzdravějších, jakého za posledních pětadvacet let v NHL viděl. Nyní je mu sedmatřicet let a v historii klubu najdeme jen jediného hokejistu, který za něj odehrál víc zápasů. Na ledě býval ve svých nejlepších časech nepřehlédnutelný díky perfektnímu a elegantnímu bruslení, skvělé poziční hře, výborné přihrávce a slušné střele.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 14
12. Arturs Irbe
Stejně jako se nezapomíná na první lásku, zůstává v paměti fanoušků San Jose Sharks také první brankář, který oblékal dres Žraloků v NHL. Byl jím Lotyš Arturs Irbe. Když v ročníku 1991/92 vstoupilo San Jose do nejslavnější hokejové soutěže světa, byl to hodně podprůměrný tým, ale právě Irbe jej v prvních sezonách držel svými fantastickými výkony nad vodou.
Irbe oblékal dres kalifornského klubu od roku 1991 do roku 1996, odchytal v něm 183 utkání v základní části a pomohl celku dvakrát do play-off, kde nastoupil do 20 zápasů. První čisté konto pro nový tým v NHL vychytal 17. listopadu 1992, kdy Sharks deklasovali Los Angeles Kings 6:0 a Irbe se o to zasloužil 39 úspěšnými zákroky. I když se později v klubu objevili další kvalitní brankáři, na žádného fanoušci nevzpomínají s větší láskou než na lotyšského reprezentanta.
Pokračování 4 / 14
11. Jeff Friesen
Útočník Jeff Friesen byl jedním z nejlepších bruslařů, kteří kdy oblékali dres San Jose Sharks. Žraloci si kanadského hokejistu vybrali v roce 1994 jako 11. hráče v celkovém pořadí draftu a hned v následující sezoně mu dali šanci v NHL. Do zkrácené sezony 1994/95 vlétl osmnáctiletý mladík jako raketa a v 48 zápasech dokázal nasázet soupeřům 15 branek. V kalifornském klubu, v němž se stal jednou z opor, strávil necelých sedm sezon, než byl v ročníku 2000/01 vytrejdován do Anaheimu za finský blesk Teemu Selänneho.
Fríesen je osmým nejproduktivnějším hráčem v historii klubu, když v 512 zápasech dokázal zaznamenat 350 bodů (149+201). I když dres s číslem 39 nebyl v San Jose vyřazen a momentálně ho nosí kapitán týmu Logan Couture, pro velkou část fanoušků Žraloků bude toto číslo navždy spojeno právě s Friesenem, O jeho popularitě svědčí i fakt, že když v roce 2003 získal Stanley Cup s New Jersey Devils, příznivci Sharks se radovali, jako by jej vyhrál s jejich týmem.
Pokračování 5 / 14
10. Mike Ricci
Kanadský útočník Mike Ricci je vrstevníkem Jaromíra Jágra a v draftu roku 1990 šel na řadu těsně před ním. Fanoušci San Jose Sharks, kde strávil necelých sedm sezon, na něho dosud nezapomněli.
Ricci neohromoval produktivitou, ale na přelomu tisíciletí patřil k nejlépe bránícím útočníkům v NHL. Do San Jose zamířil během sezony 1997/98 z Colorada jako ostřílený veterán s titulem mistra světa z roku 1994. O dva roky později pomohl Lavinám ke Stanley Cupu.
Se svou spolehlivostí a disciplínou se okamžitě zařadil mezi největší opory týmu a získal obrovský respekt fanoušků. Jeho styl hry byl ideální pro play-off, kde si během sedmi sezon zahrál se Žraloky šestkrát a v roce 2004 to s týmem dotáhl až do finále Západní konference.
S kalifornským klubem se rozloučil v roce 2004 a na kontě měl 529 zápasů v základní části a 59 utkání ve vyřazovacích bojích, což je téměř polovina jeho kariéry v NHL. Do San Jose vstoupil nedlouho po vzniku klubu a pomohl jej výrazně etablovat na mapě soutěže. Ihned po skončení hráčské kariéry začal pro klub pracovat jako člen trenérského týmu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 14
9. Tomáš Hertl
Do elitní zámořské ligy vlétl Tomáš Hertl v sezoně 2013/14 skvěle a nebýt zranění, kvůli kterému přišel také o olympiádu v Soči, mohl se stát nejlepším nováčkem roku. V NHL nyní kroutí jedenáctou sezonu, během níž se poprvé stěhoval do jiného týmu. Zamířil do Las Vegas, ale San Jose opouštěl jako klubová legenda.
Během necelých jedenácti let odehrál se žralokem na dresu 712 utkání a s 218 brankami se propracoval na páté místo v historické klubové tabulce střelců. Jen o příčku níž je podle nasbíraných kanadských bodů (484). Pětkrát si zahrál v play-off a velmi blízko byl k zisku Stanley Cupu v roce 2016, ale Sharks tehdy prohráli finálovou sérii s Pittsburghem 2:4.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 14
8. Logan Couture
Kanadský centr Logan Couture byl už v teenagerovském věku považován za mimořádný hokejový talent. V roce 2007 po něm sáhli coby po devátém hráči v celkovém pořadí skauti San Jose a on je dodnes tomuto klubu věrný. Před nedávnem oslavil 35. narozeniny a už pátou sezonu zastává roli kapitána týmu. Celkem to je jeho patnáctá v NHL. Hned v té první se dostal do závěrečné nominace na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka ročníku.
Couture dosud v elitní lize odehrál více než 900 utkání, ve kterých zaznamenal přes 700 bodů. Dalších 116 střetnutí odehrál v play-off a do statistik si zapsal 48 gólů a 53 nahrávek. Je čtvrtým nejproduktivnějším borcem v klubových dějinách a třetím nejlepším kanonýrem. V zápasech play-off dal v dresu Sharks víc gólů jen Patrick Marleau.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 14
7. Brent Burns
Když v červnu roku 2011 získali Žraloci z Minnesoty za Devina Setoguchiho, Charlieho Coyleho a první výběr v draftu zadáka Brenta Burnse, pořídili si do týmu nejlepšího beka v klubové historii. Rtuťovitý a dynamický hráč získal v roce 2017 Norris Trophy pro nejlepšího obránce v NHL.
Do rejstříku jeho schopností patří bezchybné čtení hry a předvídavost. I díky tomu patřil v předchozích ročnících mezi několik beků, kteří v produktivitě konkurovali útočníkům. Sedmatřicetiletý vousáč dosud na vytoužený Stanley Cup nedosáhl. Nejblíže mu byl v roce 2016, ale Žraloci tehdy ve finále podlehli Pittsburghu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 14
6. Jevgenij Nabokov
Lotyš Arturs Irbe je bezpochyby legendou San Jose Sharks, ale nejlepším gólmanem v historii klubu je bez diskusí Rus Jevgenij Nabokov, který je krásným příkladem, jak z podceněného hráče může vyrůst hvězda. Sharks získali Nabobova v draftu roku 1994 až v šestém kole jako 219. hráče v celkovém pořadí. Tři roky se o něho klub moc nezajímal a on chytal v domácí lize za Dynamo Moskva, další dva roky strávil na farmě v Kentucky. Do NHL nakoukl poprvé až v sezoně 1999/2000, od té doby pak ale oblékal dres Žraloků až do konce ročníku 2009/10.
Svou velkou šanci chytil Nabokov pod krkem až deset měsíců po debutu v NHL. Brankářskou jedničku týmu Steva Shieldse vyřadilo ze hry zranění a ruský gólman se pustil do boje o jeho post s Finem Miikkou Kiprusoffem. Vyhrál, a zbytek je, jak se obligátně říká, historie.
V ročníku 2000/01 nakonec odchytal 66 zápasů, v nichž dovedl tým k 32 výhrám a udělal dojem nejen na činovníky a fanoušky klubu, nýbrž na celou NHL. Po sezoně se stal prvním – a dodnes posledním – držitelem Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezony v historii San Jose. O čtyři roky později byl „Nabby“ v nominaci na Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře ligy, ale v hlasování skončil druhý a cenu mu těsně unikla.
Naneštěstí pro San Jose měl Nabokov po výborných výkonech v základní části sezony často problémy v play-off. Nejvíc se mu vydařily vyřazovací boje v roce 2004, kdy zaznamenal 93,5 % úspěšnost zásahů a průměr 1,71 inkasovaných gólů na zápas. V play-off chytal celkem devětkrát, ale až na tento zmíněný rok, to nikdy nebyla žádná sláva.
Dodnes patří Nabokov mezi pouhých devět gólmanů, kterým se v NHL podařilo skórovat bez přičinění protihráče. S klubem zůstal spjatý i po skončení hráčské kariéry a v uplynulých sezonách v něm zastával funkci trenéra gólmanů a skauta.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 14
5. Joe Pavelski
Joe Pavelski hrál v klubu, který ho v roce 2003 draftoval, až do konce sezony 2018/19. Protože v draftu přišel na řadu až v sedmém kole, v San Jose asi od amerického útočníka nečekali žádné zázraky, ale v roce 2006 mu dali příležitost v prvním týmu a dobře udělali. Za Žraloky pak během třinácti sezon odehrál 963 zápasů a nasbíral do statistik v základní části soutěže 761 bodů (355+406). Ve vyřazovacích bojích zvládl 134 duelů s bilancí 48 branek a 52 asistencí.
Pavelski patří k nejlépe bránícím útočníkům v NHL. Mezi jeho největší přednosti patří kreativita a předvídavost. V San Jose si mohli blahopřát, že udělali hvězdu z hokejisty, kterého si vybrali až jako 205. v pořadí.
Mezi slovy, jež ho nejvíce charakterizují, by figurovaly výrazy „pracovitost, houževnatost a všestrannost“. V rámci NHL patří bezesporu mezi hráče, kteří podávají nejkonzistentnější výkony a není to náhoda, že v San Jose nosil na dresu čtyři roky kapitánské céčko. V historické tabulce produktivity San Jose mu patří třetí příčka a podle počtu nastřílených branek je dokonce druhý.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 14
4. Vincent Damphousse
Kanadský útočník Vincent Damphousse není jen legendou NHL, v níž odehrál téměř 1400 zápasů v základní části soutěže a dalších 140 v play-off, ale patří také mezi nezapomenutelné hráče San Jose Sharks. Vítěz Stanley Cupu z roku 1993 s Montrealem se do Kalifornie přesunul z kanadského klubu po necelých sedmi letech v dresu Habs, na němž nosil v posledních třech sezonách kapitánské céčko. V San Jose odehrál posledních pět sezon své kariéry a nesmazatelně se zapsal do srdcí fanoušků klubu.
Jako člen Sharks se dostal ke dvěma důležitým milníkům svého profesionálního účinkování v NHL. V dresu se žralokem na hrudi zaznamenal 1000. utkání i tisící bod (14. října 2000 proti Bostonu) v základní části soutěže. Příchod Damphousse do klubu znamenal další stupeň v jeho vývoji. Sharks se tehdy změnili z mužstva, jež si dělá naděje na play-off, na jednoho z aspirantů na postup.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 14
3. Owen Nolan
Kanadský útočník Owen Nolan je v paměti fanoušků San Jose Sharks neodmyslitelně spjat s jedním momentem. V All-Star Game v roce 1997 tehdy nastřílel hattrick a třetí ze svých gólů vstřelil nezapomenutelným způsobem. Gólmanovi Dominikovi Haškovi tehdy během nájezdu ukázal, kam pošle puk, a pak to také udělal.
Na tento okamžik si jistě vzpomene každý fanda Sharks, ale určitě nelze opomíjet ani 568 zápasů v základní části NHL a 40 utkání v play-off, které Nolan v dresu Žraloků odehrál. V současnosti je se 451 body (206+245) sedmým nejproduktivnějším hráčem v klubové historii, o příčku výš je v tabulce nastřílených gólů. Co se týče počtu trestných minut, je dokonce druhý, což dost výmluvně hovoří o jeho herním stylu.
V kalifornském klubu strávil Nolan osm neúplných sezon, v nichž si získal sympatie příznivců tvrdou (někdy až zákeřnou a brutální) hrou a nezměrnou chutí střílet branky nebo na ně nahrávat. Jeho 44 nastřílených gólů ze sezony 1999/2000 je v tomto ohledu dodnes druhým nejlepším výkonem v historii klubu.
Na české brankáře měl Nolan zřejmě spadeno, protože mezi jeho legendární branky patří i ta, kterou dal v sedmém utkání prvního kola play-off proti St. Louis Blues tvrdou ranou ze středového kruhu Romanovi Turkovi a pomohl tehdy k postupu Sharks do dalších bojů. Je pochopitelné, že i mnoho let poté, co odehrál v NHL poslední utkání, na něho fanoušci vzpomínají se sympatiemi.
Pokračování 13 / 14
2. Joe Thornton
Joe Thornton není jen legendou NHL, ale také San Jose Sharks, kde působil od roku 2005 do roku 2020. Do Kalifornie byl vytrejdován za tři hráče (Marco Sturm, Wayne Primeau Brad Stuart) z Bostonu. Pro Bruins to byl jeden z nejhorších obchodů v dějinách klubu, pro Sharks možná nejlepší. Thornton se totiž stal jedním z nejvlivnějších hráčů v klubové historii. Nikdo nemá na kontě víc plusových bodů než on (161) ani víc asistencí (804). Je také hokejistou, který se může pochlubit největším bodovým průměrem na zápas (0,956).
Kvůli urostlé postavě a metrákové hmotnosti dostal přezdívku „Jumbo“, která skvěle seděla k jeho hernímu stylu. Když se rozjel s pukem směrem k brance soupeře, málokdo ho mohl zastavit. Obrovsky silný byl především při hře u mantinelů. Jeho velkou předností byla vyrovnanost výkonů. Dlouho to vypadalo, jako by na něm přibývající léta nezanechávala stopu a až do čtyřicítky patřil k absolutní elitě v NHL.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 14
1. Patrick Marleau
Kanadský útočník Patrick Marleau mohl v San Jose až do léta roku 2017 užívat přezdívku „Nejvěrnější“, protože celou kariéru, která v tu chvíli čítala 19 sezon, strávil v kalifornském klubu, a je jeho největší legendou. Pak ovšem jako volný hráč podepsal tříletou smlouvu s Torontem a poprvé v kariéře oblékl v NHL jiný dres, čímž možná mnoha fanouškům zlomil srdce. Do klubu se ale na úplný závěr kariéry ještě vrátil.
Marleau byl hráčem, který v dresu se žralokem na prsou odehrál nejvíc zápasů (1607), nastřílel nejvíc branek (522) a zaznamenal nejvíc bodů (1111). Navíc stačil překonat skoro dvě desítky historických klubových rekordů.
Druhá přezdívka, jež by mu slušela, by mohla znít „Mr. Konzistence“. Jen málokterý hokejista si udržel v průběhu celé kariéry tak vyrovnanou výkonnost jako Marleau. V jedenácti ročnících, kdy hrál za San Jose, se dostal nad hranici 50 bodů, třikrát nad 70 bodů a jednou nad osmdesát.
Pokud hledáte vysvětlení, proč ve dvaceti sezonách s Marleauem v sestavě chyběli Sharks jen třikrát ve vyřazovacích bojích o Stanley Cup, jedním z nich je právě výkonnost a vůdčí schopnosti tohoto borce, který byl téměř dvě dekády symbolem týmu a je jeho největší legendou ve více než třicet let dlouhé historii. A nejspíš jí ještě hodně dlouho zůstane. K absolutní velikosti mu chybí jen jediné – nepřivedl San Jose ke Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz