Tento víkend „oslaví“ Mikel Arteta rok ve funkci trenéra Arsenalu. Když loni v prosinci střídal na lavičce londýnského klubu Unaie Emeryho, mnozí fanoušci očekávali, že snad jako mávnutím kouzelného proutku nastanou konečně lepší časy. Ukazuje se ale, že změna k lepšímu bude záležitostí tvrdé práce a je to běh na dlouhé trati.
Jaký byl rok Arsenalu pod vedením Mikela Artety? Byl to rok vzletů i pádů. Jen málokdo by si v létě asi tipnul, že Gunners budou čtyři měsíce po vítězství v FA Cupu figurovat až na 15. příčce v tabulce anglické Premier League.
Vzlety a pády
Kdo čekal, že transformace klubu a jeho návrat mezi absolutní elitu bude bez problémů, ten byl zřejmě dost naivní. Osmatřicetiletý muž (bez předchozích zkušeností na postu hlavního trenéra) zdědil po svém předchůdci mužstvo, které nutně potřebovalo přebudovat. Musel se potýkat s problémy na hřišti i mimo něj.
Arsenal nadále zůstává daleko od pozic, na kterých by chtěl být. Aktuální tabulka Premier dokonce ukazuje, že jsou vzdálenější než kdy dříve. Jak se tam mužstvo dostalo? A existuje z této bídy cesta ven?
Samozřejmě je obrovským úspěchem Mikela Artety, že dokázal vybojovat cenné trofeje už pár měsíců po svém příchodu do severního Londýna. Srpnový triumf v FA Cupu, navíc po působivých výhrách nad Manchesterem City a Chelsea, vyvolal v řadách fanoušků vzrušení a optimismus. Když pak ve Wembley po penaltovém rozstřelu triumfovali Gunners i nad Liverpoolem v FA Community Shield a zahájili nový ligový ročník třemi výhrami v úvodních čtyřech zápasech, vypadalo všechno fantasticky. Pierre-Emerick Aubameyang souhlasil s podpisem nové smlouvy a klub za 45 milionů liber získal vysněnou posilu v podobě Thomase Parteyho.
Něco se pokazilo
Očekávání příznivců klubu bylo veliké. Bývalý dlouholetý kouč Arsene Wenger dokonce prohlásil, že by mužstvo mohlo být schopné vyhrát mistrovský titul. Ale cosi se zlomilo a optimismus se začal vytrácet. Po třinácti odehraných kolech se dalo jen smutně konstatovat, že jde o nejhorší vstup týmu do sezony od roku 1974.
Pod vedením Mikela Artety se zlepšily výsledky celku proti šesti nejlepším protivníkům v Premier League. Vnesl do hry Arsenalu řád a hráči stáli ve frontě, jen aby ho mohli pochválit za jeho trenérské dovednosti. Ale vytváření šancí a jejich proměňování na jedné straně, a bránění gólům na opačném konci hřiště, zůstávaly problematické.
Během dvanácti měsíců, co je Arteta u kormidla lodi jménem Arsenal, se mužstvo umisťuje v řadě statistických faktorů ve spodní polovině tabulky soutěže. A to ještě může kouč i tým děkovat útočníkovi Aubameyangovi, který dal v minulém ročníku pod vedením španělského trenéra 16 branek ve 22 zápasech, a neuvěřitelné zbrklosti soupeřících hráčů, kteří zahazovali jednu šanci za druhou. Už tehdy, když měli Kanonýři fazonu, ale mnozí předpovídali, že střílení gólů, jež stojí převážně na jednom hráči, je neudržitelné. A to se také potvrdilo. Aubameyangovi zvlhl střelný prach a soupeři Arsenalu začali být v koncovce přesnější a důraznější.
Generální rekonstrukce
Pokud má Arsenal přerušit koloběh několika posledních sezon, bude třeba generální rekonstrukce kádru. Arteta dnes platí za špatná rozhodnutí (která snad zprvu vypadala jako správná) ještě z doby než se stal manažerem. Za mnoho věcí opravdu nemůže, přesto jeho loajalita k některým hráčům, například Granitu Xhakovi, se jeví jako nemístná a u fanoušků vyvolává hněv. Zato nedostávají šanci jiní hráči. A zatímco jedněm bylo dopřáno a hrají, jiní, například Özil či Sokratis, byli vyřazeni.
Je třeba ocenit Artetovo úsilí o změnu atmosféry v klubu. Jenže některá rozhodnutí mohou vyznít značně kontraproduktivně. Odstranění zkušených, délesloužících borců, kteří však stále mají velký vliv v kabině, se nakonec může ukázat jako neprozřetelné.
Z jedenácti hráčů základní sestavy a sedmi náhradníků, kteří byli před rokem nominováni pro první utkání Arsenalu pod vedením Mikela Artety s Bournemouthem (1:1), jsou všichni kromě čtyř stále v klubu. Ale tři z těchto čtyř jsou pouze na hostování. Trenér se tedy trápí s fotbalisty, kterých se nemůže „zbavit“ a na druhou stranu nedokáže místo nich dostat na soupisku kvalitnější náhrady.
Gabriel Magalhaes a Thomas Partey vypadají jako dobrý přestupní počin, který se může v budoucnosti zhodnotit, Arteta však prosadil také podpisy Williana a Cédrica Soarese, kteří tak získali smlouvy, jež jim vyprší v jejich 34 a 33 letech. Willianovy výkony jsou dosud zklamáním a Soares odehrál v této sezoně v Premier League pouhých pět minut. Jde o rozhodnutí, která mohou Arsenal stáhnout do stejné pozice, v níž se nachází nyní.
Arteta teď bude doufat, že se mu na konci sezony podaří vyexpedovat z klubu nechtěné starší hráče, přičemž Özilovi a Sokratisovi vyprší v létě kontrakt. Je však důležité, aby byly nalezeny správné náhrady.
Dlouhá cesta, tvrdá práce
První rok Mikela Artety ve funkci manažera ukázal, že se fanoušci na rychlé řešení dlouhodobých problémů klubu nemohou těšit. Bude to nějakou dobu trvat, otázkou ale je, jak dlouho bude mít vedení klubu a příznivci trpělivost čekat.
Španělský trenér je pod nezáviděníhodným tlakem. Je pravděpodobné, že přijdou další neúspěchy. Ale vyhazov Artety by pro klub, který zoufale potřebuje určitou stabilitu, nedával smysl. Na straně kouče je totiž i řada kladů.
Arsenal pod Artetou vybojoval dvě trofeje a minulá sezona tedy skončila úspěšně. I když možná důvěra v jeho schopnosti mohla v posledních týdnech klesnout, hráči stále vidí jeho manažerský potenciál pozitivně. Vždyť ještě před pár měsíci se o něm ve fotbalovém světě mluvilo jako o budoucí trenérské superstar.
Muž, který v rudém dresu Gunners strávil pět posledních sezon hráčské kariéry, si pro premiérové trenérské angažmá snad nemohl vybrat větší výzvu. Pep Guardiola, jeho mentor, jemuž dělal asistenta v Manchesteru City, však o jeho schopnostech nepochybuje. A po nedávném severolondýnském derby zazněla velká chvála na Artetovu adresu z úst protřelého lišáka Josého Mourinha. Trenér Leedsu Marcelo Biesa zase upozorňuje, že španělský lodivod vnesl do hry Arsenalu pozoruhodné a velmi originální prvky.
Slova chvály ale nebudou mít žádnou cenu, pokud bude mužstvo zataženo do bojů o záchranu v Premier League. Arteta si ale zaslouží čas, aby mohl věci v klubu změnit. Bude spravedlivé vynášet nějaké zásadní soudy teprve tehdy, až přebuduje tým podle svého záměru a ukáže, co s ním dovede.
Současný manažer Arsenalu se v 38 letech učí za pochodu. Narazil už na spoustu problémů a další překážky na něho bezpochyby čekají. Nikdo pořádně nevidí do zákulisí, co se děje uvnitř klubu a jaký manévrovací prostor má vlastně k dispozici. Jeho předchůdce Unai Emery nedokázal hráčům vštípit vítěznou mentalitu, měl komunikační problémy a ztratil důvěru hráčů i vedení. Když se stane něco takového, může to skončit jen jedním způsobem.
Arteta se poučil a nyní se snaží udržet důvěru některých klíčových hráčů a ukázat svou autoritu. Jako mladý a nezkušený trenér to nemá snadné. Ale klub by měl na tohoto koně vsadit. Protože Arsenal nepatří k těm nejbohatším oddílům, musí být na přestupovém trhu kreativní a stvořit nové mužstvo, aniž by házel desítkami milionů liber. Bude to tvrdá, nelehká a dlouhodobá práce. V tuto chvíli Kanonýři tápou ve tmě, ale právě Arteta je mužem, který je může dovést ke světlu na konci tunelu.
Foto: Profimedia.cz