V současnosti se na kluzištích v NHL vyskytuje několik skvělých borců, kterých se draft nijak nedotkl. Do soutěže se dostali, aniž by si je kterýkoli z klubů vybral během každoroční slavnostní volby nejlepších mladíků z celého světa. Za všechny můžeme zmínit Sergeje Bobrovského či Marka Giordana. Do stejné kategorie patří například i český obránce Jan Rutta.
V následujících kapitolách a ve fotogalerii najdete deset hokejistů, kteří draftem neprošli, ale mnozí z nich se stali členy Hokejové síně slávy nebo velmi významnými personami zámořské soutěže.
11. Brian Rafalski (USA)
Během profesionální kariéry vyhrál Brian Rafalski třikrát Stanley Cup a v roce 2010 reprezentoval Spojené státy na olympiádě ve Vancouveru. A přitom nebyl draftován do NHL a hokejové ostruhy si získával v Evropě, kde strávil čtyři sezony ve Švédsku a ve Finsku. Až v roce 1999 podepsal smlouvu s New Jersey, kde se stal v obranné dvojici neodmyslitelným parťákem Scotta Stevense.
Hokejové hvězdy a legendy. Toto je 42 nejlepších rodilých Američanů v historii NHL
V elitní zámořské lize odehrál 11 sezon, behem nichž si šestkrát zahrál v Utkání hvězd a byl nominován na Norris Trophy. V základní části soutěže nastoupil do 833 utkání, ve kterých nasbíral 515 bodů za 79 gólů a 436 asistencí. Dalších 165 střetnutí a rovných sto bodů (29+71) přidal v play-off. V roce 2014 byl uveden do americké Hokejové síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
10. Steve Thomas (Kanada)
Kanadský útočník Steve Thomas odehrál v NHL 1235 utkání, ve kterých nasbíral do statistik 933 bodů (421+512), dalších 164 zápasů a 105 bodů si připsal v play-off. Ve sbírce úspěchů má zlato a dvě stříbrné medaile z mistrovství světa, ale ze Stanley Cupu se nikdy neradoval.
O jeho obrovském talentu se vědělo už velmi brzy. Přesto nikdy neprošel draftem NHL. V juniorské soutěži OJHL dokázal v sezoně 1981/82 zaznamenat ve 48 duelech 125 bodů (68+57) a podobně válel i po přesunu mezi dospělé v AHL. V sezoně 1984/85 už sice nakoukl i do NHL, v níž odehrál prvních 18 utkání, ale převážně hrál ještě v nižší soutěži AHL v dresu celku St. Catharines Saints, kde si za fenomenální výkony vysloužil ocenění pro nejlepšího nováčka ligy.
Jediný Čech, ale i 9 velkých osobností NHL. Tihle hoši (také) získali cenu pro „nováčka roku v AHL“
Od dalšího ročníku už pevně zakotvil v NHL a postupně hrál za Toronto, Chicago, New York Islanders, New Jersey, Anaheim a v roce 2004 ukončil kariéru v Detroitu. Nejblíže k zisku Stanley Cupu byl v sezonách 1989/90 v Chicagu a o tři roky později v dresu Islanders – v obou případech ale jeho celek skončil ve finále Konference.
Foto: Profimedia.cz
9. Tim Kerr (Kanada)
Kanadský útočník Tim Kerr byl v 80. letech minulého století jedním z nejlepších kanonýrů v NHL. Ve čtyřech po sobě jdoucích sezonách se dokázal prostřílet nad padesátigólovou hranici – dvakrát zaznamenal 54 branek a dvakrát se dostal až na 58 přesných tref.
Jak by vypadal draft NHL v roce 1984, kdyby měli skauti křišťálovou kouli?
V NHL mu dali příležitost manažeři Philadelphie Flyers a tohoto kroku určitě ani na moment nezalitovali. Želet mohli jen toho, že Kerr trpěl na zranění ramene, kvůli nimž nakonec musel v pouhých 32 letech ukončit kariéru. I tak toho zvládl dost – odehrál 655 zápasů, ve kterých nasbíral do statistik 674 bodů (370+304), v play-off zvládl 81 utkání s bilancí 40 branek a 31 nahrávek. V roce 1989 získal za oddanost hokeji Bill Masterton Trophy. Dodnes drží rekord NHL v počtu přesilovkových gólů v jedné sezoně (34).
8. Borje Salming (Švédsko)
Říká vám něco jméno Börje Salming? Že ne? Ale mělo by, protože bez tohoto švédského obránce by možná dnes nehrálo v NHL tolik Evropanů. Salming byl hráčem, který otevřel hokejistům ze „starého světa“ cestu do nejprestižnější zámořské soutěže. Jeho 16 sezon strávených v Torontu a jeden rok v Detroitu měly na NHL dalekosáhlý dopad.
Salming byl prvním hráčem, který v zámoří předvedl, že hokej lze hrát i jinak, než jak tento sport znali američtí a kanadští fanoušci a experti. Názorně předvedl, že to nemusí být jen tvrdá řežba, ale nabízí také velký prostor pro kreativitu, kombinaci a technickou zručnost.
VÝBĚR: 9 osobností, které nejvíc ovlivnily dějiny světového hokeje
Liga, jež byla až do 70. let minulého století ovládána drsnými severoamerickými hochy, získala díky příchodu evropských hráčů, kteří měli průpravu různých hokejových škol, jiný rozměr a kvalitu. Fakt, že hrálo v zámoří stále víc borců ze Skandinávie a později i ze zemí východní a střední Evropy, zvedl postavení hokeje jako sportu v globálním měřítku.
I když bychom v historii našli řadu lepších hráčů, než byl Börje Salming, jen hrstka z nich měla takový vliv na světový hokej jako on. Ne náhodou v Torontu v roce 2006 vyřadili dres s jeho číslem 21 a vyvěsili jej pod stropem Air Canada Centre, kde hrají Maple Leafs své domácí zápasy.
Foto: Profimedia.cz
7. Joe Mullen (USA)
Rodák z New Yorku Joe Mullen si odpracoval v NHL šestnáct sezon v týmech St. Louis Blues, Calgary Flames, Pittsburgh Penguins a Boston Bruins. Třikrát vyhrál Stanley Cup a dvakrát získal Lady Byng Trophy za gentlemanský styl hry.
Hokejové hvězdy a legendy. 38 nejlepších rodilých Američanů v historii NHL
Šestkrát během kariéry nastřílel během základní části soutěže aspoň 40 branek. Rekordní byl pro něho ročník 1988/89, kdy v dresu Calgary nasázel 51 gólů a posbíral 110 bodů. Ve stejné sezoně pomohl Plamenům k jejich prvnímu Stanley Cupu 12 góly a 19 body v 21 zápasech play-off.
Mullen se stal prvním rodilým Američanem, který v NHL překonal hranici 500 gólů (502) a tisícovky kanadských bodů (1063). V roce 2000 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Foto: blues.nhl.com
6. Dino Ciccarelli (Kanada)
Kanadský útočník Dino Ciccarelli byl jedním z nejkonzistentnějších střelců v historii NHL. Od svého vstupu do NHL v sezoně 1980/81, kdy mu dali šanci v Minnesotě, až do závěrečného ročníku 1998/99, jenž strávil na Floridě v dresu Panthers, byl postrachem brankářů. Je jedním z pouhých dvaceti hokejistů, kteří dokázali během kariéry v NHL nasázet soupeřům přes 600 branek.
Jaromír Jágr a spol. 15 nejlepších hokejistů v historii NHL, kteří se narodili v únoru
Když se po dvaceti letech v elitní lize loučil, měl na kontě 1200 bodů z 1232 zápasů v základní části a 118 bodů (73+45) ze 141 utkání v play-off. Čtyřikrát byl povolán do All-Star Game a v roce 2010 byl uveden do Hokejové síně slávy. Stanley Cup však nikdy nad hlavu nezvedl. Dvakrát sice hrál finálovou sérii, ale v roce 1981 s Minnesotou i o 14 let později v dresu Detroitu se musel smířit s porážkou.
Foto: Profimedia.cz
5. Peter Šťastný (Slovensko)
Petr Šťastný je legendou československého, slovenského i kanadského hokeje. Až do roku 1980 patřil neodmyslitelně do dresu se lvíčkem na prsou, ale pak se rozhodl pro útěk z vlasti do zámoří. Společně s bratry Mariánem a Antonem se upsali Quebecu Nordiques a ohromili NHL.
10 bratrských dvojic, které nasbíraly v součtu nejvíc bodů v historii NHL
Peter ve své premiérové sezoně odehrál 77 utkání, ve kterých nasbíral 109 bodů za 39 gólů a 70 asistencí. V dalším ročníku se dokonce dostal na číslo 139 (46+93). Nad stobodovou hranici se během kariéry v NHL prokousal celkem sedmkrát a šestkrát to dokázal v po sobě následujících sezonách, což kromě něho zvládlo jen šest dalších hráčů.
V NHL odehrál 15 sezon, z toho necelých deset v Quebecu, posléze hrál za New Jersey a St. Louis Blues. Když v roce 1995 ukončil kariéru, měl na kontě 977 utkání a 1239 bodů (450+789). V play-off zvládl 93 zápasů a posbíral 105 bodů (33+72). Stanley Cup sice nikdy nezískal, ale v NHL zanechal nesmazatelnou stopu a v roce 1998 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
4. Adam Oates (Kanada)
Až do jednačtyřiceti let byl kanadský centr Adam Oates jednou z největších hvězd NHL. Kariéru ukončil v roce 2004 v Edmontonu a dodnes je rekordmanem v počtu odehraných zápasů mezi nedraftovanými hráči.
Nejpovedenější trejdy od roku 2011, jež se v play-off NHL náramně vyplatily
I v pokročilém věku byl pořád obdivuhodně rychlý, jeho největší devizou však byla předvídavost. Uměl skvěle číst hru a vždycky byl o krok před svými soupeři. Před čtyřmi lety byl slavnostně uveden do Hokejové síně slávy.
Na kontě má 1337 utkání v základní části soutěže, ve kterých zaznamenal 1420 bodů (341+1079). V play-off odehrál 163 zápasů s bilancí 42 branek a 114 nahrávek. Pětkrát byl nominován do Utkání hvězd, dvakrát byl nejlepším nahrávačem soutěže a v sezoně 1992/93 mel na kontě nejvíc vítězných branek.
Foto: Profimedia.cz
3. Ed Belfour (Kanada)
Přezdívali mu „Eddie the Eagle“. Kanadský brankář Ed Belfour je v historické tabulce NHL na třetí příčce podle počtu vychytaných výher (484) a podle průměru inkasovaných branek na utkání je na tom lépe než legendární Patrick Roy. Dvakrát obdržel Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře (1991 a 1993) a v roce 1999 zvedl nad hlavu v dresu Dallasu Stars Stanley Cup. To není špatná bilance na hráče, který neprošel draftem.
ŽEBŘÍČEK: 8 nejlepších brankářů v historii světového hokeje
Do prestižní zámořské soutěže se dostal v roce 1988, když podepsal jako volný hráč kontrakt s Chicagem, kde pak působil až do roku 1997. Nakrátko se pak mihl v San Jose, pět let strávil v Dallasu, další tři v Torontu a kariéru v NHL ukončil v roce 2007 jako hráč Floridy Panthers. Ve statistikách se mu skví 76 vychytaných nul, což ho řadí na desáté místo v historické tabulce ligy.
Foto: Profimedia.cz
2. Martin St. Louis (Kanada)
Kanadský útočník Martin St.Louis je bezesporu největší personou, která se v uplynulých letech rozloučila s profesionální kariérou. Zlatý medailista z olympiády v Soči a majitel prstenu pro vítěze Stanley Cupu z roku 2004 mohl být členem Triple Gold Clubu, ale prvenství na turnaji mistrovství světa mu dvakrát těsně uniklo. V letech 2008 a 2009 skončil s reprezentací javorového listu na stříbrné příčce.
Sbohem! 5 hráčů z NHL, kteří v létě roku 2015 ukončili kariéru
NHL opustil v létě 2017 s bilancí 1134 zápasů v základní části, v nichž nasbíral 1033 bodů za 391 gólů a 642 asistencí. Dalších 90 bodů (42+48) přidal ve 107 duelech v play-off. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl hrát šestnáct let v NHL s vynikajícími hráči. Byla to úžasná jízda!“ řekl při loučení se soutěží subtilní hokejista, který nikdy neprošel draftem.
St.Louis získal řadu individuálních trofejí – v roce 2004 vyhrál Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže a zároveň Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hokejistu základní části, když nasbíral 94 bodů (38+56). Podruhé se z tohoto ocenění radoval v roce 2013. V jedenácti sezonách dokázal nastřílet aspoň dvacet gólů, v sedmi ročnících se dostal minimálně na metu třiceti branek. Ještě ve své poslední sezoně zvládl odehrát 74 utkání a nasbírat 54 bodů (21+31).
Foto: Profimedia.cz
1. Wayne Gretzky (Kanada)
The Great One. Přezdívka, kterou dostal, vyjadřuje všechno, čím byl tento kanadský centr pro hokej. Vytvořil 40 rekordů v základní části, 15 rekordů v play-off, s Edmontonem Oilers vyhrál čtyřikrát Stanley Cup, získal desetkrát Art Ross Trophy, devětkrát Hart Memorial Trophy, pětkrát Lester B. Pearson Award a Lady Byng Memorial Trophy, dvakrát Conn Smythe Trophy.
Ne, že by o takového extrahráče v draftu nikdo nestál. Gretzky do něj nebyl zařazen, protože už měl podepsanou smlouvu s Edmontonem, který se tehdy přesunoval ze soutěže WHA do NHL. Vzhledem k těmto zvláštním okolnostem tak nebyla největší legenda světového hokeje nikdy draftována.
FOTO: Paulina Gretzky – sexy blondýna, která dráždí nejen golfistky
Jediné, co mu bylo v hráčské kariéře upřeno, je titul olympijských vítězů. V roce 1998 favorizovaní Kanaďané na hrách v japonském Naganu prohráli v semifinále s českým výběrem a do boje o zlato nepostoupili.
Gretzky je jediným hráčem, který kdy v NHL za sezónu nastřádal do statistik přes 200 bodů, a to celkem čtyřikrát. V patnácti sezónách NHL nasbíral přes sto bodů, třináct z nich v nepřerušené sérii. Když odcházel do sportovního důchodu, byl držitelem 61 rekordů NHL. O jeho výjimečnosti svědčí i fakt, že číslo 99, které nosil na dresu, bylo vyřazeno a v NHL ho už nikdo nikdy nevyužije.
Foto: Profimedia.cz