Klub San Jose Sharks působí v NHL „teprve“ něco málo přes čtvrt století. Ve srovnání s Montrealem Canadiens či New Yorkem Rangers to není zase tak dlouhá doba, ale i během tohoto času se v dresu Žraloků protočily stovky hráčů. Na většinu z nich se zapomnělo a zůstalo po nich jen jméno v archivech a klubových kronikách, na jiné se dodnes s hrdostí vzpomíná.
V následujících kapitolách najdete deset hokejistů, kteří oblékali (či oblékají) dres se žralokem překusujícím hokejku na hrudi, a patří mezi nejzářivější legendy v dějinách klubu. Kdo ví, zda mezi nimi nebude jednou figurovat také talentovaný český útočník Tomáš Hertl...
10. Arturs Irbe
Stejně jako se nezapomíná na první lásku, zůstává v paměti fanoušků San Jose Sharks také první brankář, který oblékal dres Žraloků v NHL. Byl jím Lotyš Arturs Irbe. Když v ročníku 1991/92 vstoupilo San Jose do nejslavnější hokejové soutěže světa, byl to hodně podprůměrný tým, ale právě Irbe jej v prvních sezonách držel svými fantastickými výkony nad vodou.
Irbe oblékal dres kalifornského klubu od roku 1991 do roku 1996, odchytal v něm 183 utkání v základní části a pomohl celku dvakrát do play-off, kde nastoupil do 20 zápasů. První čisté konto pro nový tým v NHL vychytal 17. listopadu 1992, kdy Sharks deklasovali Los Angeles Kings 6:0 a Irbe se o to zasloužil 39 úspěšnými zákroky. I když se později v klubu objevili další kvalitní brankáři, na žádného fanoušci nevzpomínají s větší láskou než na lotyšského reprezentanta.
9. Marc-Édouard Vlasic
Kdybychom měli soudit jen podle statistických čísel, kanadský obránce Marc-Édouard Vlasic by nás asi nijak zvlášť neohromil. San Jose ho draftovalo v roce 2005 jako 35. hráče v celkovém pořadí a v NHL působí od sezony 2006/07. Pouze dvakrát se dostal během základní části soutěže přes 30 bodů, ale jeho hodnota nespočívá v produktivitě, ale v nesmírně konzistentních a nadprůměrných výkonech, které ho dostaly nejen do sestavy olympijského výběru Kanady, jenž vybojoval na hrách v Soči zlaté medaile, ale také do nominace pro loňský Světový pohár. To už dost jasně vypovídá o tom, jak kvalitní borec to je.
Kromě výkonnosti je jeho obrovskou devizou minimální náchylnost ke zraněním. Generální manažer San Jose Doug Wilson prohlásil, že Vlasic je „železným mužem“, jedním z nejzdravějších, jakého za posledních dvacet let v NHL viděl. Ačkoli má teprve třicet let, v historii klubu najdeme jen dva hokejisty, kteří za něj odehráli více zápasů. Na ledě je nepřehlédnutelný díky perfektnímu a elegantnímu bruslení, skvělé poziční hře, výborné přihrávce a slušné střele.
Vlasic patří k nejvíc nedoceněným obráncům v NHL a pravděpodobně je už nyní nejlepším bekem v historii San Jose Sharks. Za roční plat 4,25 milionu dolarů odvádí v klubu pořádný kus práce a vzhledem k věku má před sebou ještě pěkných pár kvalitních sezon. V té předminulé měl blizoučko k vytouženému Stanley Cupu...
Foto: Profimedia.cz
8. Jeff Friesen
Útočník Jeff Friesen byl jedním z nejlepších bruslařů, kteří kdy oblékali dres San Jose Sharks. Žraloci si kanadského hokejistu vybrali v roce 1994 jako 11. hráče v celkovém pořadí draftu a hned v následující sezoně mu dali šanci v NHL. Do zkrácené sezony 1994/95 vlétl osmnáctiletý mladík jako raketa a v 48 zápasech dokázal nasázet soupeřům 15 branek. V kalifornském klubu, v němž se stal jednou z opor, strávil necelých sedm sezon, než byl v ročníku 2000/01 vytrejdován do Anaheimu za finský blesk Teemu Selänneho.
Fríesen je šestým nejproduktivnějším hráčem v historii klubu, když v 512 zápasech dokázal zaznamenat 350 bodů (149+201). I když dres s číslem 39 nebyl v San Jose vyřazen a momentálně ho nosí Logan Couture, pro velkou část fanoušků Žraloků bude toto číslo navždy spojeno právě s Friesenem, O jeho popularitě svědčí i fakt, že když v roce 2003 získal Stanley Cup s New Jersey Devils, příznivci Sharks se radovali, jako by jej vyhrál s jejich týmem.
7. Mike Ricci
Kanadský útočník Mike Ricci je vrstevníkem Jaromíra Jágra a v draftu roku 1990 přišel na řadu těsně před ním, ale na rozdíl od české osmašedesátky odehrál poslední utkání v NHL už před deseti lety. Fanoušci San Jose Sharks, kde strávil necelých sedm sezon, na něho ovšem nezapomněli.
Ricci neohromoval produktivitou, ale na přelomu tisíciletí patřil k nejlépe bránícím útočníkům v NHL. Do San Jose zamířil během sezony 1997/98 z Colorada jako ostřílený veterán s titulem mistra světa z roku 1994. O dva roky později pomohl Lavinám ke Stanley Cupu. Se svou spolehlivostí a disciplínou se okamžitě zařadil mezi největší opory týmu a získal obrovský respekt fanoušků. Jeho styl hry byl ideální pro play-off, kde si během sedmi sezon zahrál se Žraloky šestkrát a v roce 2004 to s týmem dotáhl až do finále Západní konference.
S kalifornským klubem se rozloučil v roce 2004 a na kontě měl 529 zápasů v základní části a 59 utkání ve vyřazovacích bojích, což je téměř polovina jeho kariéry v NHL. Do San Jose vstoupil nedlouho po vzniku klubu a pomohl jej výrazně etablovat na mapě soutěže. Ihned po skončení hráčské kariéry začal pro klub pracovat jako člen trenérského týmu a je jím dodnes.
Foto: Profimedia.cz
6. Jevgenij Nabokov
Lotyš Arturs Irbe je bezpochyby legendou San Jose Sharks, ale nejlepším gólmanem v historii klubu je bez diskusí Rus Jevgenij Nabokov, který je krásným příkladem, jak z podceněného hráče může vyrůst hvězda. Sharks získali Nabobova v draftu roku 1994 až v šestém kole jako 219. hráče v celkovém pořadí. Tři roky se o něho klub moc nezajímal a on chytal v domácí lize za Dynamo Moskva, další dva roky strávil na farmě v Kentucky. Do NHL nakoukl poprvé až v sezoně 1999/2000, od té doby pak ale oblékal dres Žraloků až do konce ročníku 2009/10.
Svou velkou šanci chytil Nabokov pod krkem až deset měsíců po debutu v NHL. Brankářskou jedničku týmu Steva Shieldse vyřadilo ze hry zranění a ruský gólman se pustil do boje o jeho post s Finem Miikkou Kiprusoffem. Vyhrál, a zbytek je, jak se obligátně říká, historie.
V ročníku 2000/01 nakonec odchytal 66 zápasů, v nichž dovedl tým k 32 výhrám a udělal dojem nejen na činovníky a fanoušky klubu, nýbrž na celou NHL. Po sezoně se stal prvním – a dodnes posledním – držitelem Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezony v historii San Jose. O čtyři roky později byl „Nabby“ v nominaci na Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře ligy, ale v hlasování skončil druhý a cenu mu těsně unikla.
Naneštěstí pro San Jose měl Nabokov po výborných výkonech v základní části sezony často problémy v play-off. Nejvíc se mu vydařily vyřazovací boje v roce 2004, kdy zaznamenal 93,5 % úspěšnost zásahů a průměr 1,71 inkasovaných gólů na zápas. V play-off chytal celkem devětkrát, ale až na tento zmíněný rok, to nikdy nebyla žádná sláva.
Dodnes patří Nabokov mezi pouhých šest gólmanů, kterým se v NHL podařilo skórovat bez přičinění protihráče. S klubem zůstal spjatý i po skončení hráčské kariéry a v uplynulých sezonách v něm zastával funkci trenéra gólmanů a skauta.
Foto: Profimedia.cz
5. Joe Pavelski
Joe Pavelski dosud hraje v klubu, který ho v roce 2003 draftoval. Musel si tehdy ale pěkně dlouho počkat, protože přišel na řadu až v sedmém kole. V San Jose tehdy asi od amerického útočníka nečekali žádné zázraky, ale v roce 2006 mu dali příležitost v prvním týmu a dobře udělali. Od té doby odehrál za Žraloky během jedenácti sezon 806 zápasů a nasbíral do statistik v základní části soutěže 631 bodů (295+336). Ve vyřazovacích bojích zvládl 111 duelů s bilancí 42 branek a 41 asistencí.
Pavelski patří k nejlépe bránícím útočníkům v NHL. Mezi jeho největší přednosti patří kreativita a předvídavost. V San Jose si mohou blahopřát, že udělali hvězdu z hokejisty, kterého si vybrali až jako 205. v pořadí, protože dnes je třiatřicetiletý borec nepostradatelnou součástí týmu.
Mezi slovy, jež ho nejvíce charakterizují, by figurovaly výrazy „pracovitost, houževnatost a všestrannost“. V rámci NHL patří bezesporu mezi hráče, kteří podávají nejkonzistentnější výkony a není to náhoda, že nosí na dresu kapitánské céčko. V historické tabulce produktivity San Jose mu patří třetí příčka a podle počtu nastřílených branek je dokonce druhý. Za pár let může být v tomto žebříčku klidně o pár příček výš.
Foto: Profimedia.cz
4. Vincent Damphousse
Kanadský útočník Vincent Damphousse není jen legendou NHL, v níž odehrál téměř 1400 zápasů v základní části soutěže a dalších 140 v play-off, ale patří také mezi nezapomenutelné hráče San Jose Sharks. Vítěz Stanley Cupu z roku 1993 s Montrealem se do Kalifornie přesunul z kanadského klubu po necelých sedmi letech v dresu Habs, na němž nosil v posledních třech sezonách kapitánské céčko. V San Jose odehrál posledních pět sezon své kariéry a nesmazatelně se zapsal do srdcí fanoušků klubu.
Jako člen Sharks se dostal ke dvěma důležitým milníkům svého profesionálního účinkování v NHL. V dresu se žralokem na hrudi zaznamenal 1000. utkání i tisící bod (14. října 2000 proti Bostonu) v základní části soutěže. Příchod Damphousse do klubu znamenal další stupeň v jeho vývoji. Sharks se tehdy změnili z mužstva, jež si dělá naděje na play-off, na jednoho z aspirantů na postup.
Foto: Profimedia.cz
3. Owen Nolan
Kanadský útočník Owen Nolan je v paměti fanoušků San Jose Sharks neodmyslitelně spjat s jedním momentem. V All-Star Game v roce 1997 tehdy nastřílel hattrick a třetí ze svých gólů vstřelil nezapomenutelným způsobem. Gólmanovi Dominikovi Haškovi tehdy během nájezdu ukázal, kam pošle puk, a pak to také udělal.
Na tento okamžik si jistě vzpomene každý fanda Sharks, ale určitě nelze opomíjet ani 568 zápasů v základní části NHL a 40 utkání v play-off, které Nolan v dresu Žraloků odehrál. V současnosti je se 451 body (206+245) čtvrtým nejproduktivnějším hráčem v klubové historii a stejné příčky mu patří i v tabulce gólů a asistencí. Co se týče počtu trestných minut, je dokonce druhý, což dost výmluvně hovoří o jeho herním stylu.
V kalifornském klubu strávil Nolan osm neúplných sezon, v nichž si získal sympatie příznivců tvrdou (někdy až zákeřnou a brutální) hrou a nezměrnou chutí střílet branky nebo na ně nahrávat. Jeho 44 nastřílených gólů ze sezony 1999/2000 je v tomto ohledu dodnes druhým nejlepším výkonem v historii klubu.
Na české brankáře měl Nolan zřejmě spadeno, protože mezi jeho legendární branky patří i ta, kterou dal v sedmém utkání prvního kola play-off proti St. Louis Blues tvrdou ranou ze středového kruhu Romanovi Turkovi a pomohl tehdy k postupu Sharks do dalších bojů. Je pochopitelné, že i šest let poté, co odehrál v NHL poslední utkání, na něho fanoušci vzpomínají se sympatiemi.
2. Joe Thornton
Momentálně osmtatřicetiletý Joe Thornton není jen legendou NHL, ale také San Jose Sharks, kde působí od roku 2005, kdy byl do Kalifornie vytrejdován za tři hráče (Marco Sturm, Wayne Primeau Brad Stuart) z Bostonu. Pro Bruins to byl jeden z nejhorších obchodů v dějinách klubu, pro Sharks možná nejlepší. Od té doby se totiž Thornton stal jedním z nejvlivnějších hráčů v klubové historii. Nikdo nemá na kontě víc plusových bodů než on (181) ani víc asistencí (722). Je také jediným hokejistou v dějinách San Jose, který se může pochlubit více než jednobodovým průměrem na zápas (1,025).
Kvůli urostlé postavě a metrákové hmotnosti dostal přezdívku „Jumbo“, která skvěle sedí také k jeho hernímu stylu. Když se rozjede s pukem směrem k brance soupeře, málokdo ho může zastavit. Obrovsky silný je především při hře u mantinelů. Jeho velkou předností je vyrovnanost výkonů Jako by na něm přibývající léta nezanechávala stopu – stále patří k absolutní elitě v NHL.
Foto: Profimedia.cz
1. Patrick Marleau
Kanadský útočník Patrick Marleau mohl v San Jose až do letošního léta užívat přezdívku „Nejvěrnější“, protože celou kariéru, která dosud čítá 19 sezon, strávil v kalifornském klubu a je jeho legendou. Před pár týdny však jako volný hráč podepsal tříletou smlouvu s Torontem a poprvé v kariéře oblékne v NHL jiný dres, čímž možná mnoha fanouškům zlomí srdce.
Marleau je hráčem, který v dresu se žralokem na prsou odehrál nejvíc zápasů (1493), nastřílel nejvíc branek (508) a zaznamenal nejvíc bodů (1082). Do dnešních dnů už stačil překonat skoro dvě desítky historických klubových rekordů.
Druhá přezdívka, jež by mu slušela, by mohla znít „Mr. Konzistence“. Jen málokterý hokejista si udrží v průběhu celé kariéry tak vyrovnanou výkonnost jako Marleau. V základní části soutěže nikdy neodehrál během sezony méně než 74 zápasů. V jedenácti ročnících se dostal nad hranici 50 bodů, třikrát nad 70 bodů a jednou nad osmdesát.
Pokud hledáte vysvětlení, proč v uplynulých devatenácti sezonách chyběli Sharks jen dvakrát ve vyřazovacích bojích o Stanley Cup, jedním z nich je právě výkonnost a vůdčí schopnosti Patricka Marleaua. Sedmatřicetiletý hráč byl téměř dvě dekády symbolem týmu a jeho největší legendou ve čtvrt století dlouhé historii. A nejspíš jí ještě hodně dlouho zůstane. K absolutní velikosti mu chybí jen jediné – aby přivedl San Jose ke Stanley Cupu. To už ale vzhledem k přestupu do Toronta nezvládne...
Foto: Profimedia.cz