Mistrovství světa juniorů bývá každoročně výstavní přehlídkou těch nejzářivějších hokejových talentů, které ostře sledují skauti všech elitních klubů z NHL. Prim na nich hrávají převážně hvězdné výběry Kanady a Spojených států, případně elitní mužstva ze severní Evropy. V roce 2015 však všechny šokoval tým, od nějž to nikdo nečekal – slovenský výběr pod vedením trenéra Ernesta Bokroše.
Mladí Slováci upoutali pozornost hned v úvodním zápase, ve kterém v aréně Centre Bell skolili 2:1 favorizované Finy. V těžké skupině pak podlehli oběma zámořským gigantům a v následném čtvrtfinále je tak čekalo derby proti českému národnímu týmu. V něm Bokrošovi svěřenci útočnou letku kolem kapitána Dominika Kubalíka dokázali vynulovat a po výhře 3:0 se mohli těšit na semifinále s Kanadou.
Na pozdější šampiony, v jejichž sestavě nechyběl třeba Connor McDavid, byli krátcí, v souboji o bronz však zaskočili Švédy a po výhře 4:2 slavili jeden z největších úspěchů v dějinách slovenského mládežnického hokeje. V následujících kapitolách najdete osudy vybraných slovenských hrdinů, kteří na turnaji hráli v bronzovém tažení klíčové role.
Pokračování 2 / 8
Mislav Rosandič
Jedna z největších defenzivních opor slovenského výběru. Odehrál všech sedm zápasů, v nichž si připsal gól a dvě asistence. Vynikal spolehlivou rozehrávkou a poziční hrou, čímž výrazně přispěl k nečekanému úspěchu týmu, který porazil v boji o bronz Švédsko 4:2.
Rosandič se narodil v roce 1995 v Záhřebu, disponuje tedy také chorvatským pasem. K hokeji ho přivedl jeho otec. V osmé třídě se přestěhoval na Slovensko, kde začal hrát za Banskou Bystrici. Po získání slovenského občanství reprezentoval zemi našich sousedů na juniorských i seniorských šampionátech, v roce 2022 si zahrál také na olympijských hrách v Pchjongčchangu, kde Slovákům taktéž pomohl k překvapivému bronzu.
Na klubové úrovni v roce 2015 přestoupil do Slovanu Bratislava, v té době působícího v KHL. Po dvou letech pak zamířil do České republiky, kde hájil barvy hradeckého Mountfieldu, Vítkovic a Bílých Tygrů z Liberce. V uplynulém ročníku získal s Košicemi domácí titul a v současnosti bojuje ve slovenském dresu na mistrovství světa.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 8
Martin Réway
Kapitán slovenské dvacítky a absolutní lídr týmu na juniorském šampionátu v roce 2015. V sedmi zápasech zaznamenal devět bodů (4+5), byl tahounem přesilovek i ofenzivy celkově. Jeho kreativita, technika a sebevědomí byly stěžejními faktory pro zisk bronzové medaile. Byl zařazen i do All-Star týmu turnaje.
Podobně jako Rosandič, také Réway se nenarodil na Slovensku, nýbrž v Praze. Prošel dorostem i juniorkou Sparty, v roce 2013 si jej pak ve čtvrtém kole draftu vybral Montreal Canadiens a dravý útočník se přestěhoval do zámoří. Do nejslavnější ligy světa se však nikdy neprosadil.
Po návratu do Evropy hrál extraligu za Spartu a následně ve Švýcarsku za mužstvo Fribourg-Gottéron. Epizodně se vrátil i za oceán, ve farmářské AHL však stihl jen pět zápasů. Jeho kariéru totiž výrazným způsobem zbrzdily zdravotní problémy. V roce 2020 se vrátil na Slovensko, kde hrál za Spišskou Novou Ves a v současnosti je jedním z lídrů Liptovského Mikuláše. V uplynulé sezoně nasbíral ve 44 zápasech tři branky a 24 asistencí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 8
Erik Černák
Jako sedmnáctiletý byl Černák v týmu jedním z nejmladších, přesto patřil k nejvytíženějším obráncům. V turnaji zaznamenal dvě asistence a skvělými výkony si řekl o pozornost skautů. O několik měsíců později byl draftován týmem Los Angeles Kings. Už tehdy totiž byly zřetelné jeho hlavní přednosti, jako tvrdost, síla a důraz.
S hokejem začínal v Košicích, poté působil v mládežnických týmech Slovanu Bratislava. V roce 2015 se přesunul do zámoří, kde se po několika letech napevno prosadil do NHL. V současnosti hraje za Tampu Bay. S Lightning v letech 2020 a 2021 vyhrál Stanley Cup.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 8
Róbert Lantoši
Během šampionátu nepatřil k nejvýraznějším postavám slovenského týmu, své klíčové momenty si však nechal na utkání o třetí místo. V něm nahrál na první gól Slovenska a byl i u dalších klíčových okamžiků utkání, které výběru trenéra Bokroše zařídilo bronzové medaile.
Lantoši hokejově vyrůstal v Žilině, pak odešel na zkušenou do švédského Västerås. Po návratu na Slovensko hrál za Nové Zámky a následně za Nitru. V sezoně 2018/19 zaznamenal skvělých 58 bodů, což neuniklo pozornosti zámořských skautů a vysloužil si tak šanci v Bostonu. Dveře do NHL však nikdy otevřít nedokázal a po dvou letech na farmě v Providence se vrátil do Evropy, konkrétně do Švédska, kde získal angažmá v Rögle a Linköpingu. V posledních letech působí v české extralize, kde vystřídal Mladou Boleslav a Liberec, od příští sezony pak bude hájit barvy českobudějovického Motoru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 8
Peter Cehlárik
Další z útočných talentů silné generace slovenského hokeje. Díky dobrému bruslení a čtení hry byl u řady klíčových momentů turnaje, na němž pomohl svému týmu třemi kanadskými body.
Peter Cehlárik pochází z Žiliny, také on však svůj hokejový rozvoj spojil s mládežnickým působením ve Švédsku, kde prošel akademií klubu Luleå HF, za jehož A-tým později nastupoval také v tamní SHL. V roce 2016 podepsal tříletý kontrakt s bostonskými Bruins v NHL.
V elitní zámořské soutěži debutoval v roce 2017 a v listopadu téhož roku vstřelil svůj první gól. Po čtyřech letech za velkou louží se vrátil do Evropy, kde po epizodních odbočkách do ruského Omsku a švýcarského Zugu dodnes působí ve švédském Leksandu. Zahrál si i na čtyřech seniorských šampionátech a v roce 2022 si přivezl olympijský bronz z Pchjongčchangu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 8
Denis Godla
Největší hrdina slovenského týmu na MS juniorů 2015. Byl zvolen nejlepším brankářem, nejužitečnějším hráčem turnaje a dostal se i do All-Star týmu. V semifinále s Kanadou sice Slovensko podlehlo, ale Godla předvedl rekordní počet zákroků a v utkání o bronz opět čaroval. Celkově si připsal pět vítězství, z toho jedno čisté konto.
Rodák z Kežmaroku prošel mládeží Spišské Nové Vsi a bratislavského Slovanu, s nímž si zachytal i v KHL. Po úspěchu na juniorském šampionátu podepsal smlouvu s finskou KalPou, jejíž svatyni hájil následující tři sezony. Zkušenosti má i z české extraligy, kde oblékal dres Kladna a Litvínova. V posledních dvou letech pak byl součástí brankářského tandemu Slovanu Bratislava.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 8
Matúš Sukeľ
Centr třetí formace Bokrošova bronzového výběru. V sedmi zápasech vstřelil jediný gól, jeho přednosti na ledě však spočívaly zejména ve všestrannosti a rychlosti. Jeho energie, forčeking a pracovitost výrazně pomohly týmu v důležitých zápasech – včetně vítězství nad Čechy ve čtvrtfinále.
Rodák z Liptovského Mikuláše po šampionátu zamířil do juniorky finské Tappary Tampere, kde však zůstal jedinou sezonu. Poté pokračoval v kariéře v domácí extralize, s bratislavským Slovanem si zahrál i KHL. V roce 2019 se stěhoval do Čech, kde dvě sezony působil ve Spartě a následně se přesunul do Litvínova, v němž dodnes zastává roli kapitána. Céčko na hrudi nosí také na reprezentačním dresu během probíhajícího mistrovství světa.
Foto: Profimedia.cz