Opava hrála v roce 2018 domácí zápasy na Srbské v Brně, kde v minulosti „hostoval“ i někdejší Synot. Ostatně, ani Zbrojovka není na Srbské svým způsobem doma. Jejím pravým domovem jsou Lužánky, které v minulosti byly svědky mnoha fotbalových bitev. Podobným případem je i Slavia, která několik let místo Edenu působila na Strahově.
Zkušenosti se stěhováním na cizí stadiony má i Plzeň, která hrála Evropskou ligu na Letné a Ligu mistrů v Edenu. Azyl si v Evropské lize vyzkoušel Zlín, jenž hrál v Olomouci. V následujících kapitolách najdete celky, které musely hrát domácí zápasy v první lize ve vyhnanství.
Pokračování 2 / 12
FC Hradec Králové (Mladá Boleslav)
Když se Hradec Králové po čtyřech letech ve druhé lize vrátil předloni na prvoligovou mapu, domácí zápasy musel hrát v azylu. V Hradci se totiž budoval multifunkční stadion s kapacitou pro více než devět tisíc diváků. Tým využíval dva roky zázemí v Mladé Boleslavi.
Pokračování 3 / 12
FK Pardubice (Ďolíček - Praha)
Ještě v sezoně 2009/10 hrál pardubický klub divizní soutěž, o deset let později se však východočeští fanoušci mohli radovat z postupu do nejvyšší soutěže. To ovšem přineslo i jeden zásadní problém. Domácí stadion nebyl vhodný pro nejvyšší soutěž a mužstvo tak muselo hledat azyl.
Vítěz druhé ligy měl sice uzavřenou předběžnou dohodu s Mladou Boleslaví, ale nakonec se i vzhledem k lepšímu dopravnímu spojení domluvil s pražskou Bohemkou a novým domovem se tak ligovému nováčkovi stal Ďolíček ve Vršovicích. Pardubickým tato volba přinesla štěstí, protože se mezi elitou dokázali udržet. Také v minulém ročníku až do jarní části soutěže využívali stejný azyl.
Pokračování 4 / 12
Slezský FC Opava (Brno)
Když se v roce 2018 vrátili opavští fotbalisté po 13 letech mezi českou fotbalovou elitu, jejich fanoušci si nějaký čas prvoligového fotbalu moc neužili. Protože tamní stadion nesplňoval kritéria pro nejvyšší soutěž, mužstvo muselo hrát „domácí“ zápasy v Brně na Srbské. Na vlastní zrekonstruovaný stadion se Opavští vrátili v polovině října roku 2019.
Pokračování 5 / 12
1. SC Znojmo (Brno)
Znojmo si v sezoně 2013/14 zahrálo první ligu, fanoušci týmu ale museli své oblíbence sledovat jen na hřištích soupeřů, nebo v Brně, kde hrál jejich mančaft domácí zápasy. Domovský stadion nesplňoval požadavky pro prvoligové zápasy, a tak se příznivci týmu pořádně najezdili.
Po podzimní části sezony dostali Znojemští nůž na krk od pronajímatele stadionu - buď budou platit výrazně vyšší nájem, nebo se stěhují. Nováčka nejvyšší soutěže však nechtěli v Jihlavě, Olomouci ani v tehdy druholigovém Zlíně, a tak dohrál ročník v moravské metropoli. Mužstvo skončilo poslední s tříbodovou ztrátou na 14. místo, které znamenalo záchranu.
Pokračování 6 / 12
Bohemians 1905 (Eden - Praha)
Když se Klokani po roce stráveném ve Fotbalové národní lize vrátili zpět mezi elitu, byli rádi, že domácí zápasy budou moci hrát v Ďolíčku. Když totiž hráli v první lize před sestupem, domovským stánkem jim byl Eden.
Fanoušci vršovického klubu to nenesli dobře a na stadion pražské Slavie je to netáhlo. Tradiční klub se proto nemohl spolehnout na tzv. dvanáctého hráče a nakonec neuhájil ani ligovou příslušnost.
Pokračování 7 / 12
Bohemians Praha (Žižkov a Strahov - Praha)
Fotbalisté Bohemians Praha působili v sezonách 2008/09 a 2009/10 v Gambrinus lize jako exoti. Klub neměl téměř žádnou tradici, fanoušky a vlastně ani domácí stadion. Proto v první sezoně mezi elitou hrál domácí zápasy na Žižkově.
Pod televizní věží získal 29 z celkových 34 bodů a zachránil se, v další sezoně se ale přestěhoval na Strahov. Po tomto ročníku střížkovský klub ligu opustil. Zajímavá situace nastala, když se hrálo derby mezi Bohemians Praha a Bohemians 1905. Hostil jej totiž stadion v Příbrami.
Pokračování 8 / 12
FK Ústí nad Labem (Teplice)
Severočeský klub hrál mezi elitou v sezoně 2010/11. Nemá na to ale nejlepší vzpomínky. Ústečtí nemohli hrát na vlastním stadionu a tak k domácím duelům jezdili do Teplic, kde ale nenašli dostatečnou fanouškovskou základnu a po roce v Gambrinus lize se zase vrátili o úroveň níž. Následně si mohli ligu zahrát znovu, jenže klub nedostal licenci a z postupu se nakonec radovalo až čtvrté Brno.
Pokračování 9 / 12
Baník Ostrava (Vítkovice)
Ostravský Baník se v minulých letech potýkal s problémy se stadionem. Klub byl sice doma na Bazalech, ty ale opustil a v současnosti hraje na Městském stadionu ve Vítkovicích.
Jaké to je hrát mimo domácí hřiště si ale Baníkovci vyzkoušeli i dříve. Kvůli problémům s vyhřívaným trávníkem se mužstvo v sezoně 2009/10 na pár zápasů stěhovalo právě do Vítkovic.
Pokračování 10 / 12
FC Synot (Brno a Drnovice)
V sezoně 2003/04 působil předchůdce současného Slovácka pod názvem Synot. Celek hrál domácí zápasy ve Starém Městě, jenže tamní stadion nesplňoval nutné požadavky. Proto klub působil v Brně, kde jeho utkání sledovaly jen nízké divácké návštěvy. Například zápas s Plzní shlédlo jen 256 diváků.
Chvíli Synot působil i v Drnovicích. Vyhnanství ale netrvalo dlouho. Od té doby, co byl otevřen nový stadion v Uherském Hradišti, klub působí právě tam.
Pokračování 11 / 12
Chmel Blšany (Příbram)
Putování Blšan českou ligou často připomínalo zázrak. Tým z městečka, které nemá ani tisíc obyvatel, působil na stadionu, který pojal přes dva tisíce diváků. A často býval plný. Blšany postoupily do Gambrinus ligy v sezoně 1998/99 a vydržely v ní osm ročníků.
V roce 2003 klub nesplnil podmínky, aby mohl hrát domácí zápasy na svém stadionu, a musel do Příbrami. Tam vytvořil nelichotivý rekord, když výhru nad Jabloncem sledovalo 51 diváků. Ještě v závěru sezony se Blšany vrátily domů.
Pokračování 12 / 12
Vysočina Jihlava (Strahov - Praha)
Jihlavští fotbalisté hráli poprvé v nejvyšší soutěži v sezoně 2005/06. Skončili ale patnáctí a vrátili se zpět do druhé ligy. Jeden z domácích zápasů odehrála Vysočina na pražském Strahově, kam si v záchranářském boji pozvala Brno. Jihlava sice tehdy přes zimu stihla vybudovat umělé osvětlení, trávník ale zasáhly silné mrazy. Jelikož nebyl vyhřívaný, neodehrál se na něm ani další duel se Spartou, který byl ale přeložen na pozdější termín.