Španělská liga patří mezi čtyři nejlepší fotbalové soutěže na světě. Nejslavnějšími a nejbohatšími kluby - Barcelonou a Realem Madrid – prošly jen za poslední léta desítky fantastických hráčů, z nichž mnozí se nesmazatelně zapsali do historie Primera Division.
Jak by asi vypadala nejlepší jedenáctka španělské La Ligy? Abychom se zbytečně nehrabali v hluboké minulosti a mohli vybírat z hráčů, na které si sami ještě dobře pamatujeme, řekněme, že se budeme pohybovat v období posledních dvaceti let, tedy od roku 1998 do současnosti.
Tým snů Primera Division z let 1998 - 2018 by hrál v rozestavení 3-4-3. A pěkně hráče po hráči ho najdete rozpitvaný v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 12
Brankář: Iker Casillas (Real Madrid: 1999 – 2015)
Svůj první ligový titul vyhrál Iker Casillas v roce 2001 a v dalších letech se z vítězství v Primera Division radoval ještě čtyřikrát. Připočtěte k tomu tři výhry v Lize mistrů, titul mistra světa a dvě prvenství na evropském šampionátu, a máte před sebou nejúspěšnějšího brankáře španělské ligy z posledních dvaceti let. Nikdo jiný na tomto postu v tomto výběru figurovat nemůže.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 12
Obránce: Roberto Ayala (Valencia: 2000 – 2007, Zaragoza: 2007 – 2009)
Předposledním týmem, který narušil hegemonii Barcelony a Realu Madrid a vyrval jim mistrovský titul, byla Valencia, jež v novém tisíciletí vyhrála La Ligu dvakrát. V obou případech u toho byl argentinský zadák Roberto Ayala. V roce 2004 kromě ligového titulu pomohl také k vítězství v Poháru UEFA.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 12
Obránce: Fernando Hierro (Real Madrid: 1989 – 2003)
Během čtrnácti sezon v Realu Madrid vyhrál Fernando Hierro pětkrát La Ligu a třikrát Ligu mistrů. Takové štěstí už ale neměl na mezinárodním poli. Odehrál 89 zápasů ve španělském dresu, ale většího úspěchu se nedočkal.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 12
Obránce: Carles Puyol (Barcelona: 1999 – 2014)
Stopera Barcelony, který v roce 2014 ukončil profesionální kariéru, asi není třeba nijak dlouze představovat. Carles Puyol byl ryzí srdcař, který šestkrát vybojoval prvenství ve španělské lize a zdobí ho také titul mistra světa i evropského šampiona z roku 2008. Třikrát se radoval z vítězství v Lize mistrů.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 12
Záložník: Xavi Hernández (Barcelona: 1998 – 2015)
Jeden titul mistra světa, dva tituly mistra Evropy, osm titulů ze španělské ligy a čtyři vítězství v Lize mistrů. Je potřeba ještě něco dodávat?
Co by bylo z Lionela Messiho bez Xaviho? Právě on byl ještě před pár lety ztělesněním barcelonského tiki-taka stylu a ještě šestnáct let od svého debutu na Camp Nou byl nepostradatelným ozubeným kolečkem, kolem kterého se točil hodinový stroj katalánského velkoklubu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 12
Záložník: Zinedine Zidane (Real Madrid: 2001 – 2006)
Francouzský záložník Zinedine Zidane se stal jedním ze symbolů Galacticos. Během pěti let v dresu Bílého baletu toho však vyhrál překvapivě málo.
Pro každého fotbalového fanouška však bylo ryzí radostí sledovat hru, kterou předváděl. Loučil se s jedním titulem z La Ligy a jedním vítězstvím v Lize mistrů, kde ve finále vsítil nezapomenutelný gól do sítě Bayeru Leverkusen. Prosadil se také jako trenér. S Bílým baletem vyhrál La Ligu, Ligu mistrů, mistrovství světa klubů i Superpohár UEFA.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 12
Záložník: Andres Iniesta (Barcelona: 2002 – 2018)
Kdyby se Andres Iniesta narodil v jiné době, byl by patrně fotbalovou superhvězdou. Jenže se musel smířit s rolí ve stínu Lionela Messiho.
Platí pro něho to samé co pro Xaviho. Bez něj by nebyl Messi tím Messim, který trhá jeden rekord za druhým. Kreativní záložník má ve sbírce devět ligových titulů, čtyřikrát vyválčil trofej pro vítěze Ligy mistrů a „samozřejmě“ byl u všech úspěchů španělské reprezentace z minulých let, což znamená, že je dvojnásobným mistrem Evropy i mistrem světa.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 12
Záložník: Ronaldinho (Barcelona: 2003 – 2008)
Když měl svůj den, byl Brazilec Ronaldinho božský a nepřekonatelný. Na cestě k brance dělal z protihráčů jen nebohé panáky a statisty. V dresu Barcelony nastřílel skoro stovku gólů a pomohl klubu je dvěma ligovým titulům a vítězství v Lize mistrů.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 12
Útočník: Lionel Messi (Barcelona: 2004 – současnost)
Na tom, že se Barcelona dostala v posledních letech na nadpozemskou úroveň, má zásluhu především subtilní Argentinec Lionel Messi. O jeho kvalitách svědčí pět Zlatých míčů pro nejlepšího fotbalistu planety, přičemž prestižní cenu vyhrál čtyřikrát v nepřerušené řadě.
Už pár let boří Messi „vousaté rekordy“ nejen ve španělské lize. V Barceloně se už radoval z devíti domácích titulů a čtyřikrát vyhrál Ligu mistrů.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 12
Útočník: Ronaldo (Barcelona: 1996 – 1997, Real Madrid: 2002 – 2007)
Když hrál v nejlepší formě, jako by nebyl na hřišti nikdo jiný. Brazilský forvard Ronaldo vymazal protihráče i spoluhráče. Škoda, že si ho dnes někteří fanoušci připomínají spíše jako „toho tlustého chlapíka, co kdysi hrával dobře fotbal.“
Ronaldo nastřílel během jediné sezony v Barceloně v 51 zápasech 47 branek, dalších 118 přidal během pěti let v Realu Madrid. Ve Španělsku však dvojnásobný mistr světa vyhrál jen jeden ligový titul.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 12
Útočník: Cristiano Ronaldo (Real Madrid: 2009 – 2018)
Portugalská superstar Cristiano Ronaldo byl spolu s Lionelem Messim největší osobností posledních sezon Primera Division. Ve 292 ligových zápasech v dresu Bílého baletu nastřílel neuvěřitelných 311 branek. Dvakrát vyhrál La Ligu a čtyřikrát se těšil z pocitů vítěze Ligy mistrů. K tomu snad není co dodat…
Foto: Profimedia.cz