Před dvěma, šesti a deseti lety jsme si užili zimní olympiády, které navzdory předpokladům mnoha škarohlídů nepoznamenal žádný závažný incident nebo skandál. Hry v Soči, v Pchjongčchangu a Pekingu se určitě nezařadily mezi ty nejkontroverznější v historii.
Pamatujete? Jedny dráždil zákon o „zákazu propagace homosexuality“, jiní šíleli z astronomických nákladů (psalo se o 51 miliardách dolarů), které byly pětkrát vyšší než na hry ve Vancouveru. Nakonec se ale olympiáda v Soči odehrála bez větších problémů a k všeobecné spokojenosti sportovců i diváků. Ke stejnému výsledku dospěly i následující hry v Jižní Koreji a v Číně. V minulosti tomu tak ale nebylo pokaždé. V následujících kapitolách najdete jedenáct největších afér, které poznamenaly zimní olympiády v historii.
Pokračování 2 / 12
Grenoble 1968 – záhadný muž na slalomové trati
Rakouský sjezdař Karl Schranz se z nejrychlejšího času ve slalomu dlouho neradoval. Jury ho diskvalifikovala a zůstal bez medaile. (Foto: Profimedia.cz)
V mužském slalomu na hrách v Grenoblu padlo nejkontroverznější rozhodnutí v historii tohoto sportu na olympijských hrách. Rakouský lyžař Karl Schranz, který jako jediný mohl ohrozit vedoucího Jeana-Caluda Killyho, tvrdil, že mu ve finálovém kole zkřížil trať záhadný muž v černém. Vynutil si nový start a svah sjel rychleji než Killy. Nicméně porota Schranze diskvalifikovala a zlato získal francouzský lyžař.
Podle jury rakouský slalomář minul dvě branky ještě předtím, než údajně narazil na tajemného muže v černém. Rakušané se proti verdiktu odvolali, ale rozhodčí po čtyřhodinovém jednání protest zamítli. Tisk ze země na Dunaji následně obvinil jury z podjatosti.
Pokračování 3 / 12
Sapporo 1972 – „boj“ s profesionalismem
Rakouský lyžař Karl Schranz hovoří s novináři o svém vyřazení z olympijských her krátce poté, co se informaci dozvěděl. (Foto: Profimedia.cz)
Čtyři roky poté, co se rakouský sjezdař Karl Schranz na slalomové trati málem „srazil se záhadným mužem v černém“, se stal hlavní postavou dalšího skandálu. V té době se olympijský šéf Avery Brundage stále ještě opájel ideou čistě amatérských her, byť to byl samozřejmě nesmysl, protože většina sportovců měla status amatéra jen na papíře.
Exemplárním případem, který měl propříště odradit olympioniky od flirtování se sponzory, se stal právě Schrantz, jenž se v jednom magazínu objevil v tričku s reklamou na kávu. Tři dny před zapálením ohně rozhodl Mezinárodní olympijský výbor poměrem hlasů 28:14 o jeho vyloučení z her, přestože každému z hlasujících muselo být jasné, že v Sapporu budou startovat desítky ryzích profesionálů a stovky poloprofesionálů.
Rakouský ministr školství následně vyzval k bojkotu her a ve vídeňských ulicích se manifestovalo na Schrantzovu podporu. Když se lyžař vrátil do vlasti, v hlavním městě ho vítalo na sto tisíc lidí, jako kdyby vyhrál zlatou medaili. Zklamaný a znechucený však nedlouho poté ukončil sportovní kariéru.
Pokračování 4 / 12
Lake Placid 1980 – nedostupné vstupenky
Olympiáda v Lake Placid vešla do dějin nejen americkým zázrakem na ledě v hokejovém turnaji, ale také problémy s distribucí vstupenek. (Foto: Profimedia.cz)
Víte, že existovaly doby, kdy se neprodávaly elektronické vstupenky? Žádný internet, žádné chytré telefony, žádné jedničky a nuly, ale jen poctivý papír. No ano, mělo to i svoje mouchy, jak ukázala XIII. zimní olympiáda v Lake Placid.
Lístky na olympijský program šly samozřejmě zakoupit v předprodeji a ti, co tak učinili, měli štěstí. Hůř dopadli sportovní fanoušci, kteří vyrazili do dějiště her s tím, že si vstupenku koupí na místě.
Ne, že by bylo vyprodáno, ale organizátoři akce předvedli opravdu brilantní logický úsudek. Jakýsi génius nechal umístit pokladny na většině sportovišť až uvnitř areálu, kam směli jen diváci s platnými lístky. Výsledek? Poloprázdné ochozy a před branami davy naštvaných lidí. Dodnes prodávají obchody v Lake Placid vstupenky na zimní olympiádu z roku 1980 jako suvenýry…
Pokračování 5 / 12
Lillehammer 1994 – zmlácená soupeřka
Tonya Hardingová (vlevo) tolik toužila po úspěchu, že nechala svoji kolegyni z reprezentačního týmu Nancy Kerriganovou (vlevo) málem zmrzačit. (Foto: Profimedia.cz)
Kdo by si tento příběh nepamatoval? Dobrá, pokud jste přišli na svět v devadesátých letech minulého století a později, možná vám jména Tonya Hardingová a Nancy Kerriganová moc neříkají, ale všichni, kdo už vnímali svět v osmdesátých letech a dříve, asi dobře vědí, o co běží.
Jen měsíc před startem olympijských her v norském Lillehammeru byla americká krasobruslařka Nancy Kerriganová napadena neznámým útočníkem, který jí tyčí poranil koleno, což je pro krasobruslaře docela podstatná část těla. Atentát si objednala její největší soupeřka Tonya Hardingová s ex-manželem Jeffem Gilloolym, aby odstranili konkurenci. Jako by na světě nebyly další skvělé krasobruslařky, které by mohly být lepší než Hardingová…
Kerriganová se však do olympiády stačila dát do kupy a v Lillehammeru vybojovala stříbrnou medaili. Její sokyně skončila až osmá. Po hrách ukázalo vyšetřování incidentu, že v něm hrála jednu z klíčových rolí. Dostala tříletý podmínečný trest, 500 hodin veřejných prací a pokutu 160 tisíc dolarů. Americká federace ji doživotně diskvalifikovala.
Pokračování 6 / 12
Nagano 1998 – američtí hokejoví chuligáni
Gary Suter byl členem amerického hokejového týmu, který po porážce od českého mužstva zdemoloval v olympijské vesnici tři apartmány. (Foto: Profimedia.cz)
Který z českých fanoušků by si se slzou v oku nevzpomněl na památný hokejový turnaj v Naganu. V Japonsku se poprvé střetli o medaile nejlepší hráči planety, protože NHL se uvolila na turnaj pustit své hvězdy. Všeobecně se předpokládalo, že si zlato odvezou Kanaďané, kteří měli ve finále porazit hráče Spojených států. Jak víme, všechno bylo jinak.
V mužstvu USA byli velikáni jako Chris Chelios, Mike Modano, Jeremy Roenick, Brett Hull, Mike Richter, Phil Housley, John LeClair, Keith Tkachuk nebo Chris Drury. Američané tehdy psali o „týmu snů.“ Jenže poté, co ve čtvrtfinále prohrál s podceňovaným českým výběrem, se americký tým snů proměnil ve frustrovanou bandu přitroublých buranů. Hokejisté zdemolovali tři apartmány v olympijské vesnici, vystříkali tři hasičáky, prohodili je okny z pátého patra a navrch rozflákali deset židlí.
Pokračování 7 / 12
Nagano 1998 - (ne)zakázaná marihuana
Měl medaili, neměl medaili a nakonec ji zase dostal zpátky. Snowboardista Ross Rebagliati o zlato nepřišel navzdory tomu, že si před závodem vykouřil jointa. (Foto: Profimedia.cz)
Snowboarding měl premiéru na XVIII. zimní olympiádě v Naganu. Prvním sportovcem, který vybojoval zlatou medaili v této disciplíně, se stal Kanaďan Ross Rebagliati.
Jenže ouha – vítěz měl pozitivní test na marihuanu. Mezinárodní olympijský výbor tedy Rebagliatimu promptně odebral nejcennější kov, aby mu placku posléze vrátil, protože pánové si uvědomili, že tráva není na seznamu zakázaných látek. Od té doby už to ale neplatí, takže pozitivní test na THC znamená automaticky diskvalifikaci.
Pokračování 8 / 12
Salt Lake City 2002 – korupce a uplácení
Smějící se maskoti olympiády v Salt Lake City - Powder, Copper a Coal. Po odhalení korupčního skandálu mnoha lidem do smíchu moc nebylo. (Foto: Profimedia.cz)
Čtyři roky předtím, než byly zahájeny olympijské hry v Salt Lake City, propukl skandál, který navždy změnil pohled na Mezinárodní olympijský výbor. Jestliže si do té doby někdo myslel, že je to bohulibá organizace, jejímž členům jde jen o sport a fair-play, od té doby ví, že i tady jde hlavně o prachy.
Ukázalo se totiž, že organizační výbor her v Salt Lake City uplatil desítky členů Mezinárodního olympijského výboru, kteří pak při volbě pořadatele her pro rok 2002 hlasovali ve prospěch Američanů. Šest členů MOV bylo vyloučeno a skandál vyvolal vyšetřování nabídek pro předchozí olympiády. Závěr byl šokující – k uplácení a korupci ze strany kandidujících měst docházelo po dobu nejméně deseti let před aférou se Salt Lake City.
Pokračování 9 / 12
Salt Lake City 2002 – kontroverzní diskvalifikace
Američan Apolo Anton Ohno (vlevo) vyhrál zlato na trati 1500 metrů až po kontroverzní diskvalifikaci Jihokorejce Kim Ding-Sunga. (Foto: Profimedia.cz)
Kdybyste se zeptali jakéhokoli jihokorejského sportovního fanouška na největší skandál v historii olympijských her, patrně by začal mluvit o olympiádě v Salt Lake City. V závodě rychlobruslařů na krátké dráze tehdy vyhrál na trati 1500 metrů zlatou medaili domácí závodník Apolo Anton Ohno.
Američan však nezvítězil na ledě, nýbrž u zeleného stolu. Jako první totiž proťal cílovou čáru Kim Dong-Sung z Jižní Koreje, ale rozhodčí uznali Ohnův protest a Asiata po závodě diskvalifikovali za křížení dráhy. Následoval protest Jihokorejců, ale ten zástupci Mezinárodního olympijského výboru zamítli navzdory tomu, že podle mnohých odborníků jsou často podobné situace posuzovány jako regulérní.
Pokračování 10 / 12
Salt Lake City 2002 – Aféra „Skategate“
Sportovní pár Běrežná - Sicharulidze vyhrál na olympiádě v Salt Lake City zlato jen díky zkorumpované francouzské rozhodčí. (Foto: Profimedia.cz)
Na rozdíl od disciplín, v nichž lze výkon sportovce přesně změřit, je krasobruslení plně v moci subjektivního hodnocení panelu rozhodčích. Krasobruslaři a krasobruslařky tak vlastně nesoutěží mezi sebou navzájem, ale snaží se každý sám udělat co nejlepší dojem na posuzovatele.
V roce 2002 otřásla sportovním světem aféra „Skategate.“ Na olympiádě v americkém Salt Lake City zvítězil v soutěži sportovních dvojic chybující ruský pár Běrežná – Sicharulidze před bezchybnou kanadskou dvojicí Saleová – Pelletier. Francouzská rozhodčí Reine Le Gougneová později přiznala, že ruskému páru „pomohla“ na nátlak mafiána Tochtachunova. Na oplátku měl ruský sudí podpořit francouzské duo v tancích na ledě.
Zpětně bylo vítězství přiřknuto kanadské dvojici. Aféra přinutila Mezinárodní krasobruslařskou unii k revoluční změně systému hodnocení.
Pokračování 11 / 12
Vancouver 2010 – „zaříznutý“ Pljuščenko
Ruský krasobruslař Jevgenij Pljuščenko měl podle mnohých expertů i diváků vyhrát zlato na olympiádě ve Vancouveru. Prvenství však rozhodčí překvapivě přiřkli Američanovi Lysackovi, který neměl ve volné jízdě jediný čtverný skok. (Foto: Profimedia.cz)
V krasobruslení neexistuje nic náročnějšího než čtverný skok. Od roku 1994 se nestalo, že by olympijské zlato získal sportovec, který by jej nezařadil do své volné jízdy. Jedinou výjimkou byl Evan Lysacek na předminulých hrách ve Vancouveru.
Americký krasobruslař zvítězil, aniž by skočil jediný čtverný skok, zatímco ve volné jízdě Rusa Jevgenije Pljuščenka tento prvek nechyběl. Pljuščeno byl po krátkém programu před Lysackem a mnozí experti tvrdí, že byl o zlato oloupen.
Pokračování 12 / 12
Vancouver 2010 – tragédie v ledovém korytě
Osudný okamžik. Gruzínský sáňkař Nodar Kumaritašvili po havárii v ledovém korytě zemřel ještě před zahájením her ve Vancouveru. (Foto: Profimedia.cz)
Možná si vzpomenete, že začátek olympiády ve Vancouveru poznamenala tragédie. Ještě před zahájením her se v ledovém korytě sáňkařské dráhy zabil Gruzínec Nodar Kumaritašvili.
Sáňkař zemřel na následky nehody, která se stala při tréninku. V poslední zatáčce před cílem zvané Thunderbird vyletěl v rychlosti 144,84 kilometrů v hodině z trati a narazil do ocelového nosníku.
Ohledně ledového koryta se rozhořela vášnivá debata. Podle mnohých byla dráha příliš rychlá a nebezpečná, Světová sáňkařská federace to však odmítla. Pro olympijské závody byl však snížen start na úroveň původně plánovaného startu závodů žen. U zatáčky číslo 16, kde došlo k osudné nehodě, byly pak zvýšeny zábrany, byl upraven profil tratě a obloženy ocelové nosníky, do nichž Kumaritašvili narazil.