Na olympijských hrách, které se konaly v roce 1988 v kanadském Calgary, vešli do historie jamajští bobisté. Ti ale nebyli jediní, kteří se postarali o nezapomenutelný příběh. Další napsal legendární Eddie Edwards alias Orel Eddie.
Eddie Edwards, rodák z anglického Cheltenhamu, pracoval jako štukatér, vždy ho to ale táhlo ke sportu. Když zjistil, že se neprosadí v alpském lyžování, „přestoupil“ ke skokům na lyžích. Tento sport ve Velké Británii téměř nikdo neznal a před Edwardsem se vyskytla ideální příležitost, jak se zúčastnit vysněných olympijských her.
Přemístil se do Lake Placid a začal s individuální přípravou. Prošel si řadou těžkých období, nikdy se ale nevzdal a v sezoně 1986/87 poprvé reprezentoval Velkou Británii na Turné čtyř můstků. V roce 1987 se zúčastnil mistrovství světa a výkonem 73,5 metrů vytvořil tehdejší národní rekord.
Edwardsova píle se zúročila a on se v roce 1988 zúčastnil olympijských her v Calgary. Na středním můstku skončil 55., na velkém byl 58. Dvakrát sice obsadil poslední místo, ale svým příběhem si získal srdce fanoušků, které zaujal i netradičním vzhledem. Jelikož byl dalekozraký, nosil silné brýle, taky měl nadváhu, to mu ale nezabránilo v tom, aby skákal.
Vysloužil si přezdívku Orel Eddie (stejně se jmenuje i film) a jeho jméno bylo zmíněno i během závěrečného olympijského ceremoniálu. Jelikož Mezinárodní lyžařská federace a Mezinárodní olympijský výbor zpřísnili kritéria startu na velkých soutěžích, Edwards už na žádném šampionátu ani olympiádě nestartoval, skokanské publikum na něj ale nikdy nezapomnělo. Jeho skok z velkého můstku v Calgary vešel do dějin. Připomeňte si je.