Co dostanete, spojíte-li dohromady fotbal a motocykly? Odpověď zní – motoball.
Motoball není jen extravagantní zábavou pro pár nadšenců. Kdepak. Kořeny tohoto sportu sahají až do roku 1929 a dnes existují v mnoha evropských zemích regulérní ligové soutěže. Například v Německu či v Rusku je motoball poměrně populární
Kdo má rád fotbal, miluje jízdu na motorce a s oblibou čichá výfukové zplodiny, pro toho je motoball ideálním sportem. Hraje se na place o velikosti běžného fotbalového hřiště a klasickou fotbalovou brankou, s velkým míčem o průměru 40 centimetrů, který váží asi jeden kilogram.
Každé utkání řídí dva hlavní rozhodčí, další dva jsou na pomezních čarách. Zápas je rozložen do čtyř dvacetiminutových úseků.
V brankovištích ale nehledejte pekelné anděly. Gólmani jako jediní nemají motocykl a čelí střelám stejně jako jejich kolegové na běžných fotbalových hřištích. Kvůli helmě na hlavě nejvíc připomínají Petra Čecha.
Ačkoli se hráči pohybují po hřišti občas až devadesátikilometrovou rychlostí, patří motoball k nejméně nebezpečným motocyklovým sportům na světě. Nejstrašnější věci, které se stávají, jsou zlomeniny nohou a klíčních kostí. Brankáři někdy skončí se zlomenou rukou.
Hráči používají motocykly s obsahem motoru 250 kubických centimetrů, které speciálně pro tento sport vyrábí jedna španělská společnost. Kromě Ruska a Německa je prodává také ve Francii, Nizozemí, v Bělorusku, na Ukrajině a v Litvě.
Drahomír Kvasnička, TV Metropol
Kolébkou motoballu je Francie, kde se v roce 1929 v Dijonu odehrál vůbec první zápas. Hra se stala natolik populární, že se do deseti let dostala i přes kanál La Manche na ostrovy, dále do Holandska, Belgie a do Španělska. Ve Francii dnes existuje 15 klubů, které jsou součástí motocyklové federace. Tamní soutěž se hraje od března do října.
Jak motoball vypadá, ukazuje video, na kterém je sestřih ze střetnutí ruských týmů MK Luniněc – MK Junost. Není v něm nouze o parádní góly i tvrdé střety a pády.