„Únor bílý, pole sílí“, říká jedna z českých pranostik. Těžko říct, zda ležela v roce 1972, když poprvé zakřičel na svět Jaromír Jágr, na polích bílá peřina, ale nejlepší tuzemský hráč všech dob pobral tolik síly jako ornice pod dvoumetrovou sněhovou pokrývkou.
Legendární osmašedesátka ale není jediným excelentním hráčem, který se narodil v únoru a zářil v nejslavnější hokejové lize světa. V následujících kapitolách najdete i dalších devatenáct borců, kteří v tomto měsíci oslaví - nebo (by) oslavili - narozeniny. Co jméno, to hokejová legenda, která se zapsala do dějin NHL.
Pokračování 2 / 21
20. Petr Svoboda (Česká republika) * 14.2. 1966 (58 let)
Čeští fanoušci už budou mít obránce Petra Svobodu navždy spojeného se zlatým gólem na olympiádě v Naganu, on však zanechal výraznou stopu také v NHL. V roce 1984 byl draftován Montrealem jako pátý v celkovém pořadí a okamžitě dostal šanci zahrát si v prestižní soutěži. Premiérový ročník zvládl na výbornou – odehrál 73 utkání, ve kterých zaznamenal 31 bodů (4+27), což ho řadí mezi nejlepší osmnáctileté obránce v historii ligy.
V roce 1986 pomohl Svoboda Habs k zisku Stanley Cupu a v kanadském klubu vydržel ještě dalších pět let, přičemž patřil k oporám mužstva. V sezoně 1987/88 byl s 46 body suverénně nejlepším borcem v +/- bodování. V ročníku 1991/92 se poprvé stěhoval – do Buffala. V sezoně 1994/95 zamířil do Philadelphie a kariéru zakončil v roce 2001 v dresu Tampy Bay. Stal se prvním českým hokejistou, který odehrál v základní části NHL více než tisíc zápasů.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 21
19. Bobby Smith (Kanada) * 12.2. 1958 (66 let)
Od juniorských let až do konce kariéry byl kanadský centr Bobby Smith hvězdou nejzářivější velikosti. V roce 1978 se stal jedničkou draftu, když po něm sáhla Minnesota North Star, a už v ročníku 1978/79 získal ocenění Calder Trophy pro nejlepšího nováčka v NHL. V premiérové sezoně nastřílel 30 branek a posbíral do statistik 74 bodů.
V elitní zámořské soutěži odehrál 15 sezon a v devíti z nich zaznamenal přes 70 kanadských bodů. Čtyřikrát si zahrál v All-Star Game a v roce 1986 vybojoval s Montrealem Stanley Cup. Když se v roce 1993 s NHL loučil, měl na kontě 1077 utkání a 1036 bodů (357+679) v základní části soutěže a 184 zápasů a 162 bodů (64+98) v play-off.
Pokračování 4 / 21
18. Alexej Kovaljov (Rusko) * 24.2. 1973 (51 let)
Alexej Kovaljov se stal v roce 1991 vůbec prvním Rusem vybraným v prvním kole draftu NHL a je sedmým nejlepším ruským kanonýrem v historii NHL. Olympijský šampion z roku 1992, který se o dva roky později radoval jako první ruský hokejista (spolu s Karpovcevem, Němčinovem a Zubovem) ze zisku Stanley Cupu s New Yorkem Rangers, patří k legendárním postavám elitní zámořské soutěže z přelomu tisíciletí.
Kovaljov odehrál v základní části NHL 1316 utkání a dokázal v nich nastřílet 430 branek, k nimž přidal 599 asistencí. Ve 123 zápasech play-off pak posbíral rovných sto bodů (45+55). Jeho obrovskou devizou byly nesmírně šikovné ruce. S holí to uměl jako málokdo v dějinách hokeje a jeho střela zápěstím byla postrachem všech brankářů.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 21
17. Kirk Muller (Kanada) * 8.2. 1966 (58 let)
Že se stane v roce 1984 jedničkou draftu Mario Lemieux, bylo jasné dlouho dopředu, otázkou zůstávalo, po kom sáhnou Ďáblové z New Jersey, kteří tehdy měli právo druhého výběru. Vsadili na kanadského centra Kirka Mullera a rozhodně neprohloupili.
Navzdory skvělým výkonům však Muller s New Jersey na Stanley Cup během sedmi sezon, z nichž ve čtyřech vedl mužstvo jako kapitán, nedosáhl. Do klubové historie se zapsal 185 brankami a 335 nahrávkami, a v roce 1991 zamířil do Montrealu, kde se z poháru pro vítěze radoval o dva roky později. Od roku 1995 pak vystřídal ještě čtyři kluby – New York Islanders, Toronto Maple Leafs, Floridu Panthers a Dallas Stars, kde strávil poslední čtyři ročníky kariéry. Ve statistikách má zapsáno 19 sezon, 1349 zápasů, 357 gólů a 602 asistencí.
Pokračování 6 / 21
16. Joe Malone (Kanada) * 28.2. 1890 † 15.5. 1969
Kanaďan Joe Malone byl prvním opravdovým králem produktivity v NHL. Jeho 44 gólů v pouhých 20 zápasech v dresu Montrealu v první sezoně soutěže bylo rekordem ligy až do roku 1945. To už ale ročník čítal 50 utkání. Od té doby se neobjevil nikdo, kdo by sázel v průměru dvě branky na zápas.
Nutno však podotknout, že do premiérového ročníku v NHL naskočil už jako zkušený hokejista. Bylo mu 27 let a měl za sebou pěkných pár sezon v soutěži NHA, v níž hájil barvy Quebecu. „Phantom Joe“, jak se mu přezdívalo, se před ročníkem 1919/20 vrátil do Quebecu a vytvořil rekord sedmi gólů v jednom utkání. V NHL hrál do roku 1924. Soutěž opustil s bilancí 126 odehraných střetnutí a 143 nastřílených gólů. V polovině minulého století byl uveden do Hokejové Síně slávy.
Pokračování 7 / 21
15. Alexandr Mogilnyj (Rusko) * 18.2. 1969 (55 let)
Alexandr Mogilnyj byl prvním ruským hokejistou, který přeběhl ze Sovětského svazu do zámoří, aby mohl hrát NHL. Do elitní ligy naskočil v sezoně 1989/90 v dresu Buffala, v němž odehrál šest sezon. Následně hrál ve Vancouveru, New Jersey a Torontu. Dvakrát během kariéry překonal stobodovou hranici. V ročníku 1992/93 nastřílel v 77 zápasech základní části 76 branek, což je dodnes rekordní výkon pro ruského hráče za sezonu.
V roce 2000, po výměně z Vancouveru, pomohl New Jersey vybojovat Stanley Cup. Šestkrát si zahrál v All-Star Game, získal Maurice Richards Trophy pro nejlepšího kanonýra sezony Lady Byng Trophy pro největšího gentlemana v NHL. Když se v roce 2006 s prestižní soutěží rozloučil, měl na kontě 990 střetnutí a 1032 bodů (473+559). Dalších 124 utkání a 86 bodů posbíral ve vyřazovacích bojích.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 21
14. Brian Propp (Kanada) * 15.2. 1959 (65 let)
Téměř neznámá hvězda - tak byl mohla znít přezdívka kanadského útočníka Briana Proppa. A přitom je to hráč, který odehrál v NHL přes tisíc utkání v základní části a dalších 160 ve vyřazovacích bojích, a během celé kariéry si udržel průměr jednoho bodu na zápas.
V roce 1979 se stal v draftu úlovkem Philadelphie, která po něm sáhla jako po 14. hráči v celkovém pořadí. V barvách Flyers pak strávil přes deset sezon. Hned v té premiérové posbíral v 80 zápasech 70 bodů (34+41) a stal se nejproduktivnějším nováčkem ligy. V dalších letech dvakrát skončil po základní části jen těsně pod stobodovou hranicí. Čtyřikrát dokázal pokořit metu 40 nastřílených branek.
Na Stanley Cup si ale nikdy nesáhl. V tomto ohledu byl neuvěřitelným smolařem. Ve finále si zahrál pětkrát se třemi různými kluby. Třikrát pohořel s Philadelphií, jednou po výměně do Bostonu a nakonec byl neúspěšný i v barvách Minnesoty North Star. Chuť si spravil alespoň jako člen výběru javorového listu na památném Kanadském poháru v roce 1987, kde pomohl ke zlatým medailím.
Pokračování 9 / 21
13. Peter Bondra (Slovensko) * 7.2. 1968 (56 let)
Peter Bondra spojil převážnou část kariéry s Washingtonem, který ho v roce 1990 draftoval. Brzy ukázal, že to byla správná volba a v dresu Capitals býval obávaným kanonýrem. Stal se 37. hráčem v historii soutěže, který pokořil hranici 500 branek.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Rodák z ukrajinského Lutsku v NHL odehrál 1 081 zápasů, ve kterých nastřílel 503 branek a přidal 389 asistencí. V osmdesáti střetnutích v play-off zaznamenal 30 gólů a 26 nahrávek. Mistr světa z roku 2002 hrál necelých 14 let za Washington, krátce byl v Ottawě, jednu sezonu odehrál za Atlantu a poslední zámořský ročník strávil v Chicagu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 21
12. Henri Richard (Kanada) * 29.2. 1936 † 6.3. 2020
Bratr slavného Maurice Richarda - Henri - byl jen 170 centimetrů vysoký prcek, který však fyzické nedostatky vyvažoval rychlostí a kouzelně šikovnýma rukama. Vynikající centr odehrál celou kariéru v Montrealu. Čítala rovných dvacet sezon. Poslední čtyři v letech 1971 až 1975 strávil v kapitánském dresu.
Richard ukončil kariéru s bilancí 1256 zápasů v základní části soutěže, v nichž nasbíral 1046 bodů (358+688). V play-off zvládl 180 utkání s bilancí 49 branek a 80 asistencí. Desetkrát si zahrál v All-Star Game, ve dvou sezonách byl nejlepším nahrávačem soutěže (1957/58 a 1962/63). Získal víc prstenů pro vítěze Stanley Cupu, než měl prstů na rukou (11). Jeho jméno bude navždy patřit mezi největší hokejové legendy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 21
11. Pat LaFontaine (USA) * 22.2. 1965 (59 let)
Pat LaFontaine drží v NHL rekord mezi rodilými Američany s průměrem 1,17 bodu na zápas. Bohužel pro tohoto skvělého útočníka skončila kariéra už ve 33 letech po otřesu mozku. Během pouhých 865 zápasů v NHL vstřelil 468 branek a získal 1013 bodů. V dresu New Yorku Islanders odehrál 533 zápasů a nasbíral 566 bodů (287+279). V roce 2003 byl uveden do hokejové Síně slávy.
I přes několik otřesů mozku se vždycky dokázal vrátit na led a znovu dokazoval, že je mimořádným hokejistou. Za oddanost hokeji si vysloužil v roce 1995 Bill Masterton Trophy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 21
10. Eric Lindros (Kanada) * 28.2. 1973 (51 let)
Velký chlap s rychlýma nohama a šikovnýma rukama. Tak by se dal stručně charakterizovat kanadský útočník Eric Lindros. Už jako mladíka ho „překřtili“ na „Next One“ – příští jedničku. Měl jít ve stopách Wayna Gretzkyho a Maria Lemieuxe a nejspíš by v nich i šel, kdyby nebylo několika těžkých otřesů mozku, které zásadně poznamenaly a nakonec také předčasně ukončily jeho kariéru.
Lindrose si v roce 1991 vybral jako prvního v pořadí draftu Quebec, ale v tomto klubu neodehrál jediný zápas. Hráč i jeho rodina dali už před draftem jasně najevo, že v kanadském klubu hrát nechce, přesto si ho Nordiques pojistili a následně se pustili do handlování s ostatními kluby. Původně to vypadalo, že s nejlepší nabídkou přijdou newyorští Rangers, ale nakonec v roce 1992 naskočil Lindros do NHL v dresu Philadelphie, v němž působil osm sezon a strávil v něm nejlepší léta profesionální kariéry.
Kombinace síly, rychlosti, obratnosti a hokejové inteligence z něho udělaly noční můru pro všechny obránce v soutěži. Hned v první sezoně mezi elitou nastřílel 41 branek, v další přidal ještě o tři víc. A to v žádném z těchto ročníků neodehrál ani 70 utkání.
Útočné formaci ve složení John LeClair, Eric Lindros, Mikael Renberg se začalo přezdívat „Legie zkázy.“ Řada byla vytvořena v sezoně 1994/95, kterou zkrátila výluka NHL, a kdy Flyers získali z Montrealu Johna LeClaira. Když k němu kouč Terry Murray postavil talentovaného Lindrose s Renbergem, sám netušil, jak fantasticky si budou rozumět. Během 37 zápasů, které spolu odehráli, Philadelphia ztratila jen tři zápasy. Legie zkázy vyprodukovala 80 gólů a 96 asistencí, Lindros vyhrál Hart a Pearson Trophy.
V další sezoně byla Legie opět nezastavitelná – nastřílela 121 gólů a přidala 134 asistencí. V roce 1997 dotáhla Philadelphii do finále Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 21
9. Joe Mullen (USA) * 26.2. 1957 (67 let)
Rodák z New Yorku Joe Mullen si odpracoval v NHL šestnáct sezon v týmech St. Louis Blues, Calgary Flames, Pittsburgh Penguins a Boston Bruins. Třikrát vyhrál Stanley Cup a dvakrát získal Lady Byng Trophy za gentlemanský styl hry.
Šestkrát během kariéry nastřílel během základní části soutěže aspoň 40 branek. Rekordní byl pro něho ročník 1988/89, kdy v dresu Calgary nasázel 51 gólů a posbíral 110 bodů. Ve stejné sezoně pomohl Plamenům k jejich prvnímu Stanley Cupu 12 góly a 19 body v 21 zápasech play-off.
Mullen se stal prvním rodilým Američanem, který v NHL překonal hranici 500 gólů (502) a tisícovky kanadských bodů (1063). V roce 2000 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 21
8. Dino Ciccarelli (Kanada) * 8.2. 1960 (64 let)
Kanadský útočník Dino Ciccarelli byl jedním z nejkonzistentnějších střelců v historii NHL. Od svého vstupu do NHL v sezoně 1980/81, kdy mu dali šanci v Minnesotě, až do závěrečného ročníku 1998/99, jenž strávil na Floridě v dresu Panthers, byl postrachem brankářů. Je jedním z pouhých dvaceti hokejistů, kteří dokázali během kariéry v NHL nasázet soupeřům přes 600 branek.
Když se po dvaceti letech v elitní lize loučil, měl na kontě 1200 bodů z 1232 zápasů v základní části a 118 bodů (73+45) ze 141 utkání v play-off. Čtyřikrát byl povolán do All-Star Game a v roce 2010 byl uveden do Hokejové síně slávy. Stanley Cup však nikdy nad hlavu nezvedl. Dvakrát sice hrál finálovou sérii, ale v roce 1981 s Minnesotou i o 14 let později v dresu Detroitu se musel smířit s porážkou.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 15 / 21
7. Denis Savard (Kanada) * 4.2. 1961 (63 let)
Kdybyste hledali na dresech hokejistů Chicaga číslo 18, pátrali byste po něm marně. Stačilo by ale zvednout hlavu pod strop arény, kde hrají Blackhawks domácí zápasy, a spatřili byste jej. Tohle numero proslavil útočník Denis Savard, který ze 17 sezon, jež strávil v NHL, více než dvanáct hájil barvy Černých jestřábů.
Trojka draftu z roku 1980 se během prvních osmi sezon v NHL dostala v kanadském bodování nad stobodovou hranici - v ročníku 1987/88 si Savard vytvořil rekord výkonem 131 bodů (44+87). Deset roků však v Chicagu marně válčil o Stanley Cup. Mužstvo ani jednou nechybělo v play-off a nejblíže k němu byl v roce 1990, kdy Blackhawks došli do semifinále, v němž ale podlehli pozdějšímu vítězi Edmontonu.
Následně zamířil do Montrealu a tam se mu sen o zisku nejcennější trofeje v roce 1993 splnil. Pak hrál ještě půldruhé sezony v Tampě Bay a na závěr kariéry se vrátil do Chicaga. Na jejím konci měl ve statistikách 1196 utkání a 1338 bodů (473+865). Dalších 169 zápasů zvládl v play-off a posbíral v nich 175 bodů (66+109). V roce 2001 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Pokračování 16 / 21
6. Steven Stamkos (Kanada) * 7.2. 1990 (34 let)
Steven Stamkos je čistokrevným snajprem, který jde energicky a bleskurychle za gólem. Někdy dá přednost střele na branku, jindy chytře nahrává. Skauti Tampy Bay dobře věděli, co dělají, když si ho vybrali v roce 2008 jako prvního hráče v celkovém pořadí draftu.
Dvakrát už přivedl Lightning k zisku Stanley Cupu a v aktuální sezoně opět patří k nejproduktivnějším hráčům soutěže a drží si průměr jednoho bodu na utkání. Vynikající a výbušný bruslař má na Floridě podepsaný kontrakt do konce současné sezony.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 17 / 21
5. Luc Robitaille (Kanada) * 17.2. 1966 (58 let)
Málokdo asi očekával, když si Luca Robitailla v roce 1984 vybralo Los Angeles až jako 171. hráče v celkovém pořadí draftu, že z něho vyroste jedna z legendárních postav NHL. Údajně nebyl dobrým bruslařem, takže o něj nebyl zájem. Kings však nechali „Lucky Luca“ ještě dva roky vyzrát v juniorské soutěži QMJHL, v níž se stal v dresu celku Hull Olympiques superhvězdou. Během dvou sezon nasbíral v 67 zápasech neuvěřitelných 340 kanadských bodů!
V roce 1987 získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka NHL, a to navzdory faktu, že skutečně nikdy nebyl nijak excelentním bruslařem. Ve své nejpovedenější sezoně 1992/93 měl ve statistikách 125 bodů za 63 branek a 62 asistencí. Uměl dávat góly téměř z ničeho. Alespoň 44 branek zaznamenal v osmi po sobě jdoucích sezonách – jen Wayne Gretzky a Mike Bossy jsou na tom v tomto ohledu lépe.
V roce 1994 vstřelil vítězný gól ve finále mistrovství světa v Itálii a zajistil pro Kanadu po 33 letech dlouhého čekání zlaté medaile. Z Los Angeles se ve stejném roce stěhoval do Pittsburghu a přes New York Rangers se o tři roky později vrátil opět do Kalifornie. Premiérového Stanley Cupu se však dočkal až po přestup do Detroitu v roce 2002. Po dvou sezonách v dresu Rudých křídel se potřetí vrátil do Los Angeles, kde v roce 2006 ukončil po 19 letech kariéru v NHL.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 18 / 21
4. Mark Recchi (Kanada) * 1.2. 1968 (56 let)
Vyhrál tři Stanley Cupy se třemi různými týmy. Kanadský útočník Mark Recchi ukončil bohatou a úspěšnou kariéru v dresu Bostonu v sezoně 2010/11, kdy mu bylo 43 let. V zámořské soutěži zvládl odehrát 22 ročníků a ještě v tom posledním dokázal v 81 zápasech nasbírat 48 bodů za 14 branek a 34 asistencí.
Do důchodu odcházel s bilancí 1652 odehraných utkání v základní části, v nichž zaznamenal 1533 bodů (577+956). V sezoně 1999/2000 nastřádal v základní části soutěže 63 asistencí a stal se nejlepším ligovým nahrávačem. Doma ve vitríně má také zlatou medaili z juniorského i seniorského mistrovství světa.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 19 / 21
3. Mats Sundin (Švédsko) * 13.2. 1971 (53 let)
Kdybyste otevřeli hokejový slovník a hledali heslo „konzistence“, „vyrovnanost“ nebo „stálost“, pak by u něj určitě bylo jméno Matse Sundina. Obrovitého švédského centra ulovil v roce 1989 jako první evropskou jedničku draftu v historii NHL Quebec, kde strávil čtyři první sezony. Ve třetí z nich se poprvé a naposled v kariéře dostal v kanadském bodování nad stobodovou hranici, když dal 47 gólů a přidal k nim 67 asistencí.
V sezoně 1994/95 oblékl poprvé dres Toronta, kde hrál až do roku 2007 a stal se klubovou ikonou. Dodnes je nejdéle sloužícím kapitánem v NHL, který se nenarodil na severoamerickém kontinentě. Kapitánské céčko nosil na dresu Maple Leafs devět sezon a stal se prvním Evropanem v klubu, který tuto funkci zastával.
Ve 12 ze 13 sezon, jež strávil v kanadském klubu, byl nejproduktivnějším hráčem týmu. Se 420 brankami a 984 body je rekordmanem historických statistik javorových listů.
V červenci roku 2008 se stal Sundin volným hráčem a navzdory řadě nabídek čekal až do prosince, než podepsal kontrakt ve Vancouveru. Na konci záři příštího roku na tiskové konferenci oznámil, že definitivně končí s profesionálním hokejem.
Do důchodu odešel s bilancí 564 nastřílených gólů, 785 asistencí a 1349 bodů v základní části NHL, což z něho dělá nejlepšího švédského hráče v historii soutěže. Dalších 38 branek a 44 nahrávek posbíral v 91 zápasech play-off.
Sundin nikdy nezískal Stanley Cup, ale o to úspěšnější byl na mezinárodní scéně. Na světových šampionátech pomohl reprezentaci Tre Kronor ke třem zlatým, dvěma stříbrným a dvěma bronzovým medailím. Nejcennější kov má také z olympiády v italském Turíně. V únoru roku 2012 slavnostně vyřadili v Torontu dres s číslem 13, v němž „tichý vůdce“ hrával, a nikdo jej už v klubu neoblékne.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 20 / 21
2. Phil Esposito (Kanada) * 20.2. 1942 (82 let)
Phil Esposito je držitelem prstenu pro vítěze Stanley Cupu z let 1970 a 1972, kdy nejcennější trofej vybojoval v Bostonu, kam přestoupil po třech letech strávených v Chicagu jako součást velkého obchodu, v němž figurovalo šest hokejistů. V dresu Bruins pak strávil přes osm sezon a byla to jeho nejpovedenější hokejová léta.
Během působení v klubu získal také řadu individuálních ocenění – pětkrát vyhrál Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hokejistu NHL a dvakrát Hart Memorial Trophy. Desetkrát si zahrál v Utkání hvězd – v době působení v Bostonu v tomto prestižním klání ani jednou nechyběl. Dres s číslem 7, který oblékal, Bruins vyřadili a vyvěsili pod strop stadionu.
Jeho rekord v počtu vítězných gólů během kariéry – nastřílel jich 118 - překonal až relativně nedávno Jaromír Jágr. Esposito však drží rekord v počtu střel na branku během jediné sezony (550). Třináctkrát nastřílel víc než třicet branek během základní části soutěže. Víckrát to zvládl jen Wayne Gretzky.
V Bostonu odehrál Esposito 625 utkání s bilancí 459 nastřílených gólů a 553 asistencí a šestkrát se dostal po základní části nad stobodovou hranici, což se mu v jiném klubu NHL nepodařilo. V ročníku 1970/71 přepsal záznamy v knize rekordů NHL, když nastřílel 76 branek a zaznamenal 152 bodů.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 21 / 21
1. Jaromír Jágr (Česká republika) * 15.2. 1972 (52 let)
Když Jaromír Jágr v roce 2008 opustil New York Rangers a zamířil do ruského Avangardu Omsk, rozloučili se v NHL s jednou z největších person soutěže, sečetli statistická data z jeho kariéry a plánovali, že jej brzy uvedou do Hokejové síně slávy. Pětinásobný vítěz bodování základní části a nejlepší Evropan v historii NHL však zase jednou všechny překvapil a o tři roky později se vrátil zpět.
Téměř ve všech statistikách soutěže patří Jágr do nejlepší desítky. Nebýt odchodu do KHL, mohl v historických tabulkách figurovat ještě výš. I tak je úžasné, kam to kladenský odchovanec dotáhl. Ve sbírce má dva prsteny pro vítěze Stanley Cupu, zlato z olympiády i ze světového šampionátu.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
V nejlepších dobách byl nezastavitelný. Prakticky nešel odstavit od puku a z obránců často dělal jen statisty, kteří sledovali jeho exhibici. S Mariem Lemieuxem vytvořil v Pittsburghu jednu z nejúchvatnějších hokejových dvojic v dějinách.
Foto: Profimedia.cz