Každý sportovní klub má své oslavované hrdiny, hráče, kteří se nesmazatelně zapsali do historie i povědomí fanoušků a stali se nesmrtelnými. Má-li navíc oddíl slavnou tradici, pak už má zařazení mezi legendy opravdovou váhu.
Klub New York Islanders působí v NHL od sezony 1972/73. Za více než padesát let se v dresu Ostrovanů protočily stovky hráčů. Na většinu z nich se zapomnělo a zůstalo po nich jen jméno v archivech a klubových kronikách, na jiné se dodnes s hrdostí vzpomíná. V následujících kapitolách najdete deset hokejistů, kteří oblékali tradiční dres s písmeny N a Y na hrudi, a patří mezi nejzářivější legendy v dějinách klubu.
Pokračování 2 / 11
10. John Tavares
Kanadský útočník John Tavares je jediným aktivním hráčem v tomto výběru, ale od sezony 2018/19 už nepůsobí v New Yorku, ale hájí barvy Toronta. Podle mnohých odborníků to byl nejtalentovanější hokejista v dějinách klubu. S New Yorkem Islanders spojil svůj osud na devět let a nesmazatelně se zapsal do jeho historie.
Tavares je báječným kanonýrem, který má nesmírně šikovné ruce a k tomu chytrou hlavu, která umí vymýšlet šance i pro spoluhráče. Od svého nástupu do NHL neklesl v dresu Ostrovanů pod hranici 24 vstřelených branek za sezonu a čtyřikrát se dostal přes 30 gólů (2011/12 a 2014/15). Dvakrát se také přehoupl přes osmdesátibodovou metu (2011/12, 2014/15 a 2017/18). Od sezony 2013/14 nosil na dresu céčko a byl 14. kapitánem v historii klubu. Je pátým nejproduktivnějším hokejistou v historii Islanders.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 11
9. John Tonelli
Kanadský útočník John Tonelli spojil svůj sportovní osud s New Yorkem Islanders v letech 1978 až 1986. Byl tedy u všech čtyř Stanley Cupů, které klub v letech 1980 až 1983 vyválčil.
Přestože žil ve stínu tehdejších největších superhvězd Bossyho či Trottiera, patřil k nepostradatelným pilířům týmu. V sezoně 1984/85 dokonce nasbíral v základní části soutěže rovných sto bodů za 42 branek a 58 asistencí. Je dosud jedním z pouhých sedmi hráčů v historii klubu, kteří se dokázali dostal na trojciferné číslo. Sedmé místo v historických tabulkách mu patří také podle počtu nastřílených branek v play-off a na stejné pozici je v počtu bodů.
V dresu Ostrovanů odehrál Tonelli 594 zápasů v základní části, ve kterých nastřádal do statistik 544 bodů (206+338). Byl to univerzální hráč, který uměl podat nadstandardní výkon prakticky na každém postu, kam ho trenér postavil. Proslul jako dříč a pracant, který šel svou morálkou příkladem ostatním.
Pokračování 4 / 11
8. Brent Sutter
Kanadský útočník Brent Sutter se stal kořistí New Yorku Islanders v draftu roku 1980, kdy si ho klub vybral jako 17. hráče v celkovém pořadí. Do NHL poprvé naskočil v sezoně 1981/82, takže byl ještě u dvou Stanley Cupů ze slavné šňůry čtyř vítězství na začátku 80. let minulého století.
Sutter byl rozený vůdce, takže nikoho nepřekvapilo, když se před sezonou 1987/88 stal kapitánem týmu a céčko na dresu nosil až do trejdu v roce 1991, kdy zamířil do Chicaga. Za Islanders odehrál během 12 sezon 694 zápasů, ve kterých si připsal na konto 610 kanadských bodů (287+323). V sezoně 1984/85 se dokonce dostal v základní části soutěže nad stobodovou hranici (102).
Pokračování 5 / 11
7. Pat LaFontaine
Pat LaFontaine drží v NHL rekord mezi rodilými Američany s průměrem 1,17 bodu na zápas. Bohužel pro tohoto skvělého útočníka skončila kariéra už ve 33 letech po otřesu mozku. Během pouhých 865 zápasů v NHL vstřelil 468 branek a získal 1013 bodů. V dresu New Yorku Islanders odehrál 533 zápasů a nasbíral 566 bodů (287+279). V roce 2003 byl uveden do hokejové Síně slávy.
Ostrované si vybrali talentovaného mladíka jako třetího hráče v celkovém pořadí v draftu v roce 1983 a hned mu dali šanci v NHL. Od ročníku 1984/85 byl už nepostradatelnou součástí týmu. I když Stanley Cup s týmem nikdy nezískal, dodnes je fanoušky uctíván jako jeden z nejlepších hráčů v historii klubu.
V sezoně 1987/88 nastřádal v základní části soutěže 92 bodů (47+45) a po desetiletém období, kdy se na čele kanadského bodování klubu střídala jen jména Bossy nebo Trottier, se stal nejproduktivnějším hráčem Islanders. To se mu podařilo i v následujících třech sezonách, přičemž v ročníku 1989/90 se dostal nad stobodovou hranici (105). V historické tabulce klubových střelců mu patří šestá příčka.
Pokračování 6 / 11
6. Bobby Nystrom
Bobby Nystrom byl znám pod přezdívkou „Mr. Islander“, která jasně naznačuje, jak váženým a ctěným hokejistou byl a dodnes je. Narodil se ve Švédsku, ale ve čtyřech letech se rodina přestěhovala do Kanady, kde hokejově vyrostl. V 70. a 80. letech patřil k nejlepším pravým křídlům na světě.
Vyznával tvrdou fyzickou hru a ve většině sezon se dostával v počtu nasbíraných trestných minut nad stovku. Celkem během kariéry nastřádal 1248 trestných minut, což ho řadí v klubovém historickém žebříčku na páté místo. Byl to ale neúnavný bojovník a dříč, který v každém okamžiku dýchal pro mužstvo.
V New Yorku Islanders strávil Nystrom celou kariéru. Poprvé oblékl dres Ostrovanů v ročníku 1972/73, naposled v sezoně 1985/86. Jeho nejskvostnější hokejová chvíle, která se zapsala do historie klubu, se odehrála v osmé minutě prodloužení šestého finálového střetnutí proti Philadelphii Flyers v roce 1980. Nystrom tehdy vstřelil vítězný gól, jímž zajistil pro klub první Stanley Cup v dějinách. V následujících třech letech se významně zasloužil o zisk dalších tří pohárů pro vítěze.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 11
5. Clark Gillies
Kanadský útočník Clark Gillies je důkazem, že i prvotřídní rváč může být skvělým hokejistou. Působil dvanáct sezon v nejslavnější éře New Yorku Islanders a výrazně přispěl k zisku čtyř Stanley Cupů.
Odehrál 958 zápasů v základní části soutěže a ani jednou se během sezony nedostal přes sto trestných minut. V součtu se však přehoupl přes tisícovku. Zároveň ale také dokázal nasázet soupeřům přes 300 gólů a téměř u čtyř stovek byl zapsán jako nahrávač. Kromě excelentních hokejových schopností to byl vyhlášený a nekompromisní ochránce tehdejších hvězd týmu – Mika Bossyho či Bryana Trottiera. V roce 1996 bylo jeho číslo 9 slavnostně vyřazeno a dres vyvěšen pod strop stadionu, o šest let později byl uveden do Hokejové síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 11
4. Billy Smith
Když se vzpomíná na legendární éru New Yorku Islanders ze začátku 80. let, kdy mužstvo vyválčilo čtyři Stanley Cupy v řadě, nejde opomenout kanadského brankáře Billyho Smitha. Možná, že byl ve stínu slávy tehdejších ofenzivních es týmu, ale na nezapomenutelných úspěších má nemenší zásluhu.
Smith je dodnes nejlepším brankářem v historii Islanders. S 304 výhrami drží klubový rekord. Zároveň je gólmanem, který v dresu Ostrovanů během sedmnácti sezon odchytal v součtu nejvíc minut. Jeho statistická čísla sice neohromují, ale byl to nesmírně spolehlivý brankář a navíc během celé kariéry dokázal podávat konzistentní výkony. V roce 1983 získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off, o rok dříve si převzal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana soutěže.
Nebyl to však jen lapač puků. Velmi aktivně se zapojoval do hry a protihráči, kteří byli v blízkosti jeho branky příliš agilní, často skončili po jeho zákroku na ledě. Během kariéry nasbíral Smith 470 trestných minut, což z něho dělá 23. nejtrestanějšího hráče v historii New Yorku Islanders. V roce 1993 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Pokračování 9 / 11
3. Bryan Trottier
Šestinásobný vítěz Stanley Cupu (čtyřikrát s Ostrovany a dvakrát s Tučňáky) se šestkrát během kariéry dostal ve statistikách v základní části přes sto bodů. V sezoně 1978/79 jich Bryan Trottier nasbíral 134 (47+87). Pětkrát nastřílel aspoň 40 gólů.
V historii Islanders je Trottier nejproduktivnějším hráčem i nahrávačem a druhým nejúspěšnějším střelcem. Během kariéry odehrál v součtu základní části a play-off rovných 1500 zápasů, ve kterých si do statistik zapsal téměř 600 gólů a přes tisíc přihrávek. V prosinci roku 1978 byl v derby s New Yorkem Rangers u osmi gólů Ostrovanů, když vypráskali soupeře výsledkem 9:4. V dresu Islanders odehrál 15 sezon.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 11
2. Mike Bossy
Kdybychom hledali klíčové hráče dynastie New Yorku Islanders, která na začátku osmdesátých let minulého století vyhrála čtyřikrát v řadě Stanley Cup, našli bychom je v jedné útočné lajně. Clark Gillies, Bryan Trottier a Mike Bossy byli možná nejdynamičtější formací, která se kdy proháněla po ledě v NHL.
Bossy byl fenomenálním kanonýrem, který dokázal za sezonu nasázet soupeřům přes 60 branek – podařilo se mu to pětkrát během kariéry. Ve čtyřech dalších ročnících se dostal přes metu 50 gólů a sedmkrát zaznamenal v základní části přes sto kanadských bodů.
Jeho kariéru zkrátily zdravotní problémy se zády, proto ho v historických tabulkách produktivity nenajdeme na nejvyšších příčkách. S průměrem 0,762 gólu na zápas je však nejlepším kanonýrem v historii NHL. V zámořské soutěži odehrál pouhých deset sezon – všechny v dresu New Yorku Islanders.
Hned v první sezoně, když mu bylo teprve dvacet let, se stal oporou mužstva a s 53 góly utvořil nováčkovský rekord NHL. Také v každé z následujících osmi sezon se dostal přes magickou hranici padesáti branek. V sezoně 1980/81 se stal po Maurici Richardovi teprve druhým hráčem v historii, který nastřílel v úvodních padesáti zápasech 50 gólů. Kariéru ukončil v pouhých třiceti letech. Od roku 1991 je členem Hokejové síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 11
1. Denis Potvin
Denis Potvin byl klíčovou personou dynastie New Yorku Islanders, která válcovala NHL na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Neuvěřitelně silný a nebojácný bek na sebe upoutal pozornost hned ve své premiérové sezoně, do níž nastupoval jako dvacetiletý mladík. V 77 zápasech posbíral 54 kanadských bodů (17+37) a získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka soutěže. Už tehdy o něm odborníci mluvili jako o „novém Bobby Orrovi.“
Potvin byl nesmírně chytrým a trpělivým hokejistou, který měl ohromný cit pro přesné načasování přihrávky. Jeho kvality se ještě násobily v přesilovkách, při nichž byl na ledě smrtelně nebezpečný. Navíc to byl rozený vůdce, kterého respektovali spoluhráči i protihráči. Legendární byla jeho střela zápěstím, ale když došlo na osobní souboje, nikdy neuhnul a dokázal být patřičně tvrdý.
„Nenáviděl jsem tréninky a čekání na zápas. Nejšťastnější jsem byl ve chvíli, kdy rozhodčí hodil první buly a začalo se hrát,“ osvětlil jednou svůj vztah k hokeji Potvin, jenž se stal prvním obráncem, který se přehoupl přes tisíc bodů získaných v základní části soutěže. S hokejem sekl v 35 letech – podle mnohých příliš brzy, protože mohl mít před sebou ještě několik skvostných sezon.
Foto: Profimedia.cz