Je to sice otřepaná fráze, ale v případě Brenta Burnse platí stoprocentně – ten chlap zraje jako dobré víno. Možná si vzpomenete, že tento hromotluk se před rokem významně zasloužil o zlatou medaili Kanady na mistrovství světa v Praze. Letos ho na šampionátu v Rusku neuvidíme. Táhne totiž San Jose Sharks za Stanley Cupem.
Má vousy jako divoký lesní muž a v úsměvu mu schází přední zuby. Nejen proto však patří k nejobávanějším a zároveň nejrespektovanějším obráncům v NHL. Řeč je o Brentu Burnsovi. Téměř dvoumetrový pořez, jemuž se přezdívá „Burnzie“, nejen dokonale tvrdí defenzívu v San Jose Sharks, on je zároveň produktivní a ofenzivní hvězdou týmu.
Když v červnu roku 2011 získali Žraloci z Minnesoty za Devina Setoguchiho, Charlieho Coyleho a první výběr v draftu zadáka Brenta Burnse, pořídili si do týmu možná nejlepšího beka v klubové historii. Dnes je rtuťovitý a dynamický hráč jedním z vážných aspirantů na Norris Trophy pro nejlepšího obránce v NHL.
„Burnzie by měl vyhrát Norris Trophy. Proti tomuhle chlapovi nikdo nechce hrát. Je to nejtvrdší bek v NHL a navíc má všechny potřebné hokejové dovednosti,“ vysekl Burnsovi poklonu spoluhráč Joe Thornton.
„Když se podíváte na týmy, které to v play-off dotáhly hodně daleko, nebo dokonce až ke Stanley Cupu, zjistíte, že v každém měli aspoň jednoho elitního zadáka. Takových hráčů je v NHL jen hrstka a Burns patří mezi ně,“ prohlásil na adresu svého svěřence kouč San Jose Sharks Peter DeBoer.
Vypadá to, že výkonnostní růst, kterým v minulých letech prošel, vrcholí právě v této sezoně, kdy do rejstříku svých schopností přidal bezchybné čtení hry a předvídavost, tedy vlastnosti, které v něm v minulosti občas scházely. I díky tomu byl letos v základní části soutěže jediným bekem, který v produktivitě konkuroval fenomenálnímu Eriku Karlssonovi z Ottawy, když nasbíral 75 bodů za 27 gólů a 48 asistencí. Od sezony 2005/06 nastřílel víc branek jen jediný obránce – v ročníku 2009/10 se dokázal Mike Green z New Yorku Rangers trefit jednatřicetkrát.
Za zlepšením Burnsových výkonů stojí velká důvěra trenéra. V základní části sezony strávil na ledě téměř 26 minut v průměru na zápas a mělo to blahodárný vliv na celý tým. „Má obrovský motor. Je to ten typ hráče, který může bruslit celý den a ještě si v tom libuje. Podobným typem byl třeba Ilja Kovalčuk, kterého jsem vedl v New Jersey, nebo Jay Bouwmeester z Floridy,“ srovnal Burnse s bývalými svěřenci DeBoer.
Na závěr tedy zbývá otázka – bude se Burnzie po sezoně zubit s Norris Trophy pro nejlepšího obránce sezony? Podle mnohých expertů i fanoušků by si ji stoprocentně zasloužil.
Foto: Profimedia.cz